1.

Úvod

2.	Východiska komparační analýzy

2.1	Komparativní ekonomie

2.2	Ekonomický systém

2.3	Vymezení ekonomické výkonnosti

2.4	Metody komparace ekonomických systémů

2.4.1

Metody komparace ekonomických systémů na příkladu HDP

2.5	Kritéria pro komparaci ekonomické výkonnosti

2.5.1

Ukazatel hrubý domácí produkt (HDP)

2.5.2

Ukazatel hrubý národní důchod (HND)

2.5.3

Reálný hrubý domácí důchod (RHDD)

3.	Vymezení srovnávaných zemí

3.1	Vývoj zemí střední a východní Evropy

3.2	Československo (následně rozděleno na Česko a Slovensko)

3.3

Česko

3.4

Slovensko

3.5

Maďarsko

3.6

Polsko

3.7

Slovinsko

4.	Komparace ekonomické výkonnosti zemí 2004 - 2008

4.1	Komparace ekonomické výkonnosti pomocí ukazatelů HDP, HND a RHDD

4.1.1

Ukazatel HDP

4.1.2

Ukazatelé HND a RHDD

5.	Analýza a očekávaný vývoj sledovaných zemí

5.1	Shrnutí vývoje sledovaných zemí

5.2	Predikce vývoje

5.2.1

Svět

5.2.2

Česko

5.2.3

Maďarsko

5.2.4

Polsko

5.2.5

Slovensko

5.2.6

Slovinsko

6.

Závěr

„1.4 Metody komparace ekonomických systémů
Komparativní ekonomie směřuje ke srovnávání právě takto nově diferenciovaných smíšených ekonomických systémů a to prostřednictvím vybraných ekonomických ukazatelů.

Přitom je velmi důležité neporušit zásady komparovatelnosti, tedy dodržet vymezení z hlediska věcného, časového a prostorového. Dodržení tohoto vymezení se dosáhne nejčastěji tím, že se v analýze použijí data od uznávaných a spolehlivých mezinárodních institucí jako např. Mezinárodní měnový fond (MMF), Eurostat nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dále je zapotřebí důsledná práce s databázemi těchto institucí k zajištění dostatečnému množství informací a dat.

Při posuzování objektivnosti analýz by se mělo přihlížet také k vedlejším faktorům majících vliv na výkonnost ekonomických systémů jako např. přírodní bohatství, politická stabilita atd. Proto je vhodné využívat v analýzách komparace také alternativních ukazatelů, které tyto faktory zohledňují a doplnit tak objektivnost takové komparační analýzy.

1.4.1 Metody komparace ekonomických systémů na příkladu HDP
Ekonomický systém lze považovat za velmi složitý z pohledu měření jeho výkonnosti a následné komparace. Především není snadné vyjádření výkonnosti pomocí jediného ekonomického indikátoru. Nicméně existuje mnoho studií zaměřující se výhradně na vývoj a srovnání hrubého domácího produktu (HDP). Díky tomu se HDP stal jedinečným příkladem využití metod užívaných v komparativní ekonomii. V podstatě jsou tyto metody na hrubý domácí produkt přímo zaměřeny.
Pro mezinárodní srovnání výkonnosti jednotlivých ekonomik pomocí ukazatele HDP můžeme využít tempo růstu reálného HDP vyjádřené v procentech, nebo objem HDP na společném měnovém základu, který se dále přepočítá na jednoho obyvatele.

Pokud však chceme, aby dosažené výsledky byly opravdu porovnatelné, je nutné, aby byla splněna obsahová srovnatelnost tohoto ukazatele. Tento předpoklad je ve většině zemí splněn díky využití systému národního účetnictví (SNÚ) vycházejícího ze standardu systému národního účetnictví (SNÚ) při OSN, nebo ze standardu Evropské unie nazývaném European System of Integrated Economic Accounts (ESA) a jejich pozdějších znění.

Dalším kritériem pro srovnávání je dohlédnout na to, aby si naměřené hodnoty odpovídaly i z pohledu cenově srovnatelné úrovně. Vzhledem k tomu, že je HDP v rámci systému národního účetnictví vyjadřován pouze v běžných cenách národní měny, je nutný přepočet z národních cenových jednotek na jednu srovnatelnou měnovou jednotku např. euro, aby bylo dosaženo srovnatelné úrovně pro potřeby mezinárodní komparace. V ekonomické praxi se využívají hlavně tyto metody:

• Metoda převodu směnného kurzu,
• Metoda parity kupní síly,
• Metoda naturálních ukazatelů,
• Metoda přímého srovnávání HDP - dvoustranné nebo vícestranné srovnávání.

1.5 Kritéria pro komparaci ekonomické výkonnosti
Stanovení kritérií komparace ekonomické výkonnosti vybraných zemí je pro úspěšnost naší práce velmi důležité. Konstrukce srovnávacích kritérií je tak klíčovým prvkem k dosažení objektivnosti a nezávislosti na ekonomických či politických názorových proudech. Vybrané ukazatele by rovněž měly vhodně popisovat a kvantifikovat ekonomickou charakteristiku země.
Ke komparaci výkonnosti ekonomik zemí Visegrádské skupiny použijeme následující ukazatele ekonomické výkonnosti:

• hrubý domácí produkt (HDP),
• hrubý národní důchod (HND),
• reálný hrubý domácí důchod (RHDD).

Hospodářská politika si žádá všeobecný a co nejpřesnější obraz o stavu a vývoji národního hospodářství. Klasické makroekonomické indikátory (zejména HDP) nedokáží zcela přesně tento stav zobrazit. Ukazatelé národního důchodu a reálného hrubého domácího důchodu jsou z hlediska blahobytu země důležitější než HDP. Rozdíly ve vývoji ukazatelů mohou být u některých zemí zcela odlišné. Dále se ve snaze o kvantifikaci společenského blahobytu užívají ukazatelé ekonomické výkonnosti označované jako alternativní ukazatele.“

Část práce je ve formátu MS PowerPoint (*.ppt). Práce obsahuje tabulky a grafy. Čistý text práce dosahuje cca 26 stran. Práce obsahuje chyby v interpunkci.