1.	Teorie a metodika výchovy – pojetí předmětu. Výchovné působení školy.

2.	Výchova k hodnotám a hodnotová orientace dětí a mládeže.

3.	Situační pojetí výchovy – model fází utváření lidské povahy.

4.	Adaptace na sociální prostředí. Socializace a interakční učení

5.	Mravní výchova dětí školního věku.

6.	Výchovné činnosti třídního učitele a sebereflexe učitelova výchovného působení.

7.	Autorita v edukačních souvislostech.

8.	Kázeň a ukázněnost jako společenské a pedagogické jevy.

9.	Dramatická výchova ve školní a mimoškolní činnosti a deduktivní význam hry a zážitku.

10.	Poruchy chování a jejich náprava.

11.	Agrese a šikana jako výchovné problémy.

12.	Krása a umění jako prostředky výchovy.

13.	Tělesná kultura a tělesná výchova – součásti výchovy ke zdravému životnímu stylu.

14.	Utváření klimatu ve školní třídě a výchovné skupině.

15.	Profesně pracovní způsobilost člověka a její edukační význam hry a zážitku.

16.	Rodina jako výchovný činitel.

17.	Vývoj vztahů mezi školou, rodinou a veřejností. Kooperace v edukačních vztazích mezi učitelem a rodiči žáků.

18.	Výchovné otázky v alternativním školství.

19.	Projekt Zdravá škola. Škola podporující zdraví.

20.	Dítě ve sféře vlivů společenského prostředí. Škola jako součást sociálního prostředí.

21.	Koncepce enviromentální výchovy. Výchova pro století.

"1. Teorie a metodika výchovy – pojetí předmětu. Výchovné působení školy.
Výchovné působení výuky = vztah (vnitřní vazba), mezi osvojováním vědomostí, dovedností a utvářením žákovy osobnosti, rozvoj schopností, vlastností a postojů.
Koncepce TMV – v rovině filozoficko-axiologické-vést edukátory k pochopení podstaty symbolických hodnot (pravda, dobro, krása, láska) a k promýšlení způsobu.jak je edukantům zprostředkovat, osobnostně-procesuální=transformační rovina-ovlivňování předpokládaných vlastností osobnosti (charakter, přesvědčení, motivy, city – pravdomluvnost, spravedlnost, tolerance, statečnost). V rovině realizační-pilíře-axiologické zákl.výchovy, kázeň a svoboda, krása a umění jako prostředky výchovy, tělesná kultura a péče o zdraví, profesní uplatnění apod.svorníkydůvěra učitele k žákovi, vztah žáka k vyučovacímu předmětu, k učiteli, ke škole, klima ve škole, vztahy-škola-rodina-společnost
Humanizující tendence pronikají do všech sfér života a vztahuje se na každodenní praxi – idea lidské svobody, potřeba sociální spravedlnosti, demokracie, solidarita, globálnost centrálních problémů, potřeba zachování zdravého životního prostředí, zachování kulturní rozmanitosti, lidská důstojnost (participace, empatie), konstruktivní jednání, kritické myšlení, odpovědnost, tvořivost, iniciativa.
Kurikulární reformy – směřují k nové kultuře výuky v celém vzdělávacím systému.Základem jsou kurikulární dokumenty. „Učení je skryté bohatství“- pilíře budoucího vzdělávání-učit se poznávat, učit se jednat, učit se být, učit se žít společně–učit se žít ostatními
Rámcový vzdělávací program = nová strategie vzdělávání (výchovné působení výuky), otevřený dokument, směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka. Důraz na uplatnitelnost získaných vědomostí a dovedností v praxi. Cíle RVP- umožnit žákům osvojit si strategii učení (celoživotní), tvořivé myšlení, logické uvažování, všestrannou komunikaci, spolupráci, respekt k práci své i ostatních, projevovat pozitivní city, chránit své zdraví, tolerance a ohleduplnost k jiným lidem, pomáhat žákům rozvíjet své schopnosti a vědomosti a uplatňovat je při životní a profesní orientaci
Školní vzdělávací program = je základem RVP= vytváří si ho každá škola
Kompetence žáka = souhrn dovedností, vědomostí, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobnostní a sociální rozvoj žáka.
Klíčové kompetence: - k učení, řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní.
Role učitele -vzdělavatel, vychovatel, veřejný činitel. Vytváří podmínky pro organický a přirozený proces učení a usnadňuje jej, podněcuje a podporuje optimální rozvoj žáka, ctí rodiče v roli prvních vychovatelů, učitelé a rodiče jsou modely zvídavosti žáka.
Kompetence učitele = způsobilost, deklarované oprávnění k výkonu učitelské profese na základě vědomostí a dovedností – odborně předmětové, osobnostní, pedagogicko-psychologické (komunikativní, řídící, poradenské, sebereflexivní, informační).
Dimenze učitelova vychovatelství -
a) způsobilost k výchovnímu působení ve vyučování – kompetence:
- osobnostní, psychopedagogické, komunikativní
b) být dobrým třídním učitelem – specifické kompetence: řídící, poradenské, konzultativní"

Práce je psána v bodech. Každá z otázek dosahuje cca 3/4 strany. Text je barevně členěn.
Vypracované otázky z předmětu Teorie a metodika výchovy.