1.

Úvod

2.	Systematizace politických idejí

3.	Zrození pojmu ideologie

4.	Politické ideologie – marxismus

5.	Karl Mannheim – Krok za Karla Marxe

6.	Nemarxistický pojem ideologie

7.	Pojem ideologie, jeho definice a klasifikace

8.	Věk ideologií

9.	Ideologie v praxi

10.	Konec ideologie?

11.	Budoucnost ideologie

12.

Závěr

13.	Mé hodnocení

“ Politické ideologie – marxismus

Marxisté ideologii chápou jako falešné vědomí zakrývající skutečnost. Problematika pojmu ideologie je v marxismu složitá.
Mladý Marx považoval ideologii za ryze myšlenkovou činnost, která nemá s praxí nic společného. Marx s Engelsem považují materiální procesy za rozhodující pro charakter idejí umění, filosofie, práva atd. Autor považuje Marxovo tvrzení, že revoluce, byť si stanoví ty nejušlechtilejší cíle, může přinést kvalitativní změnu ve společnosti a ovlivnit morálku, za pochybné. Dále napadá Marxův požadavek na beztřídní společnost. Autor si myslí, že se vždy vytvoří nějaké třídy nebo skupiny. Buď podle zájmu nebo povolání.
Podle Engelse jsou ideové kořeny vědeckého socialismu v kapitalismu. Pro revoluci je důležitá existence rozvinutého kapitalismu, který umožní radikalizaci a proletarizuje vykořisťované vrstvy a vede je k revoluci. Ideolog je teoretik stavící se k realitě spekulativně a je kladen na rovinu s filosofy a teology.
Karl Balustrem upozorňuje na odlišnost marxismus a jiných politických filosofií. Rozdíl je zejména v tom, že marxismus je nejvíce ze všech směrů spjat s 19. stoletím. V radikálním marxismu má ideologie dva významy: 1) ideologie sloužící buržoazii k udržení se u moci, 2) ideologie jako pozitivní učení, které je dělnické třídě revolučním nástrojem.
Podle Lenina není ideologický boj výmyslem. Jeho existenci dokládá například tvrzením, že stát je produktem a výrazem nesmiřitelnosti třídního protikladu. Engels předpověděl, že pokud proletariát přebere moc ve státě a přemění soukromé vlastnictví na stání, tak tím zruší sebe jako proletariát, protože tím zruší všechny třídní rozdíly a protiklady. Podle marxistů existují 2 základní typy státu: vykořisťovatelský (otrokářský, feudální a kapitalistický) a socialistický. Lenin rozlišoval dva typy ideologií: negativní což byla buržoazní a pozitivní což je vědecký názor. Tato ideologie je pojata jako soubor vědeckých idejí, jež zachycují skutečnost a vyjadřují zájmy proletariátu.
Podle Goldmanna je ideologie chápána pouze jako dílčí náhled, či konkretizace určité části světonázoru. Gabel tvrdil, že ideologie je systém myšlenek, které vyjadřují víceméně legitimní zájmy ekonomické, politické nebo etnické entity. Ideologie je vyjádřením snah určitých skupin po zakonzervování stávajících politicko-společenských poměrů. Gramsci vytváří pozitivní pojetí ideologie a odmítá uznat za závazný vztah mezi základnou a nadstavbou. Z marxistického zkoumání ideologie je vidět, že podstatou ideologie není to, zda je hodnotitelná z hlediska pravdivosti. Mezi ideologií a vědou je podle Althussera absolutní rozdíl, kdy pouze vědecká problematika slouží pokroku. Ideologii definuje jako uzavřenou strukturu, kde odpovědi jsou už předurčeny možností otázek. Althusser zastává názor, že represivní aparát státu je v prvé řadě ovlivňován násilím, teprve poté ideologií. Marxističtí teoretici ukázali, že k pojmu ideologie je potřeba přistupovat kriticky.”