1.	Význam a efektivnost obchodu, důvody a překážky obchodu

1.1	Význam obchodu

1.2	Efektivnost obchodu

1.3	Důvody vedoucí k obchodu

1.4	Překážky obchodu

2.	Definice a vymezení obchodu

2.1	Národohospodářský pohled

2.2	Podnikatelský pohled

3.	Třídění a funkce obchodu

4.	Členění zboží, struktura a změny sortimentu

4.1	Struktura a změny sortimentu

4.2	Specializace v obchodě

5.	Retailing, faktory rozvoje a vývojové trendy v retailingu

6.	Obchodní kategorie - prostředníci

6.1	Prostředníci

6.2	Zprostředkovatelé

6.3	Výkon obchodu

6.4	Velkoobchod

6.5	Maloobchod

6.6	Obchod ve výrobě

6.7	Přímý prodej konečnému spotřebiteli

6.8	prodej související s řemeslnou výrobou

6.9	Obchod zemědělských výrobců

7.	Obchodní kategorie - zprostředkovatelé

7.1	Obchodní zástupce

7.2	Obchodní zprostředkovatel — makléř

7.3	Komisionář

7.4

Zasilatel

7.5

Burzy

7.6

Aukce

7.7

Veletrhy

8.	Druhy velkoobchodních činností

8.1	Dodávkový velkoobchod

8.2	Agenturní — traťový velkoobchod

8.3	Samoobslužný velkoobchod

8.4	Regálový velkoobchod

8.5	Prodejní sklady (demigrosisté)

9.	Druhy maloobchodních činností

9.1	Maloobchod realizovaný v síti prodejen

9.2	Maloobchod realizovaný mimo sít‘ prodejen

9.3	Prodej v automatech

9.4	Přímý prodej

9.5	Přímý marketing

9.6	Zásilkový obchod

10.	Rizika v obchodní činnosti

10.1	I. Rizika vyplývající z ekonomických podmínek na trzích:

10.2	II. Ostatní druhy rizik:

11.	Zajištění splnění závazku

12.	Smluvní pokuta a úroky z prodlení

13.	Cíle cenové tvorby a slevy

13.1	Cenová rozhodování výrobců

13.2	Cíle cenové tvorby

13.3	Cílová návratnost investic

13.4	Podíl na trhu

13.5	Následování konkurence

13.6	Maximalizace zisků

13.7	Stabilizace cen

13.8	Cenové slevy

13.9	Množstevní slevy

13.10

Nekumulativní množstevní slevy

13.11

Obchodní slevy

13.12

Sezónní slevy

13.13

Propagační slevy

13.14

Hotovostní slevy

14.	Tvorba maloobchodních cen

14.1	Jednotné nebo proměnlivé ceny?

14.2	Cenové řady

14.3	Využití psychologie při tvorbě cen

14.4	Paketový prodej

14.5	Cena za měrnou jednotku

14.6	Cenový vůdce

14.7	Ztrátový cenový vůdce

14.8	Komparativní cena

14.9	Výkupní bonifikace

15.	Platební styk a členění plateb

15.1	Podle vztahu ke zboží

15.2	Podle doby

15.3	Podle jištění

15.4	Podle platebních instrumentů

15.5	Podle teritoria

15.6	Platební styk

15.7	Bezhotovostní platební styk

15.8	Hotovostní platební styk

15.9	Rozdělení plateb

15.10

Platby podle jištění

15.11

Postavení subjektů u bankovní záruky v tuzemsku

16.	Obchodně provozní operace, manipulační jednotka a zařízení v obchodním provozu

16.1	Model velkoobchodních provozních operací

16.2	Model maloobchodních operací

16.3	Mechanizační prostředky a zařízení v obchodním provozu

16.4	Manipulační jednotka a přepravní obaly

17.	Nákupní atmosféra a dispoziční řešení prodejních jednotek

17.1	Nákupní prostředí a nákupní atmosféra

17.2	Tvorba nákupní atmosféry

17.3	Design prodejny (Store Design)

17.4	Interier Design

17.5	Dispoziční řešení (Store Layout)

17.6	Prezentace zboží

17.7

Personál

18.	Vertikální a horizontální kooperace obchodních firem

18.1	Vysoce integrované obchodní firmy

18.2	Obchodní kooperace

18.3	Vertikální kooperace

18.3.1

Franchising jako forma podnikání

18.3.2

Nákupní centrály

18.4	Horizontální kooperace

19.	Charakteristika a cenová tvorba služeb, služby v maloobchodě

19.1	Charakteristiky služeb

19.2	Cenové rozhodovací procesy

19.3	Služby poskytované zákazníkům

20.	Význam a charakteristika distribučních cest

„2. DEFINICE A VYMEZENÍ OBCHODU

Obchod je specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje prodej a koupě zboží a poskytnutých služeb za peníze. Do obchodu zařazujeme všechny činnosti spojené s nabídkou a poptávkou uskutečňované mezi prodávajícím a kupujícím, které vedou k realizaci sjednané transakce za předem dohodnutých podmínek. Obchod je zařazen v terciární sféře národního hospodářství.
4 sféry NH: 1. primární (zemědělství, těžba surovin, rybolov)
2. sekundární (průmyslu — zpracovatelský, strojní, stavební)
3. terciální (obchod a služby)
4. kvarciální (školství, zdravotnictví, kultura)

Obchod je možno chápat v několika základních polohách: jako činnost a jako instituci, tzn. v širším a v užším pojetí.
Obchod jako činnost představuje nejobsáhlejší pojetí. Je to činnost zahrnující minimálně nákup a prodej zboží.
Obchodní činností se ovšem mohou zabývat i subjekty, jejichž hlavní činností je výroba. Tam je většinou funkčně, časově i organizačně oddělen nákup a prodej, které se obvykle zabývají i odlišným zbožím. Podnik musí nakoupit vstupy od svých dodavatelů, které mění na výstupy, které pak prodává svým odběratelům. Kromě toho představuje obchod i činnosti, při nichž se neobchoduje se zbožím, ale i se službami, s informacemi či s energií, s cennými papíry apod.
V nejširším slova smyslu patří do obchodu i služby. Jde jednak o služby souvisící s prodejem zboží (prodej fyzických, organizačních či informačních úkonů, např. rezervace zboží, úprava velikosti, montáž — uvedení do provozu, pronájem předmětů, doprava zboží do bytu apod.). Jednak jde o výhradní prodej služeb — prodej bytů, dopravních úkonů, služby osobní, prodej bankovních produktů atd.
Obchod v institucionálním pojetí představuje subjekty zabývající se převážně obchodem, přičemž za obchodní instituce v užším slova smyslu jsou považovány ty subjekty, které nakupují fyzické zboží za účelem dalšího prodeje bez jeho podstatnější úpravy.

Obchod můžeme vymezit ze dvou pohledů:
1. národohospodářského
2. podnikatelského

Národohospodářský pohled zajímá centrální orgány, které usměrňují, příp. stimulují jeho činnost (zahraniční obchod), jako jedno z národohospodářských odvětví.

Agregátní veličiny zjišťované z národohospodářského pohledu:
o HDP vytvořený v odvětví obchodu,
o podíl HDP (v %) vytvořený v obchodu na celkovém HDP,
o zaměstnanost a růst zaměstnanosti v obchodu,
o podíl zaměstnanosti (v %) v obchodu na celkovém počtu zaměstnaných osob v národním hospodářství,
o struktura podnikatelských subjektů,
o ekonomické efekty dosažené v zahraničním obchodu. “

Práce obsahuje schémata a tabulky. Čistý text dosahuje cca 72 stran.