1.	Psychologie komunikace

1.1	Komunikace

1.2	Neverbální komunikace

1.2.1

Druhy neverbální komunikace

1.2.1.1

Komunikace prostřednictvím obličeje – mimika

1.2.1.2

Komunikace prostřednictvím vzdálenosti

1.2.1.3

Komunikace prostřednictvím doteků

1.2.1.4

Komunikace prostřednictvím držení těla

1.2.1.5

Komunikace prostřednictvím pohybů těla

1.2.1.6

Komunikace prostřednictvím gest

1.2.1.7

Komunikace prostřednictvím techniky mluvení (také viz verbální kom.)

1.2.1.8

Komunikace prostřednictvím očí

1.2.1.9

Komunikace prostřednictvím předmětů

2.	Verbální komunikace

2.1

Rozhovor

2.2	Naslouchání

2.3	Kdy je řeč pro nás srozumitelná

2.4	Typy informací v rozhovorech

2.5	Jak plánovat rozhovor

2.6	Jak se ptát a sondovat

3.	Psychologie komunikace

3.1	Co je to NLP?

3.2	Praktické využití poznatků NLP o schématech očních pohybů

3.3	Vizuální typ

3.4	Typ auditivní

3.5	Kinestetický typ

3.6	Přístupy k dekódování komunikačního procesu

4.	Sociální komunikace

4.1	Základní termíny sociální komunikace

4.2	Společenské kontakty

4.3	Komunikační proces

4.4

Proakce

4.5	Rozdělení komunikace podle počtu partnerů

4.6	Co se děje s obsahem informace

5.	Počítačová komunikace

5.1	Co je informační společnost?

5.2	Informatizace a poznání

5.3	Virtuální realita jako nový druh sociální komunikace

1) „komunikace prostřednictvím vzdálenosti
Stejně jako u zvířat dochází k vymezování teritorií, je tomu tak i u člověka.
Výzkumem prostorových nároků člověka se zabýval zejména antropolog Edward T. Hall, který zavedl termín proxemika (=využití prostoru v komunikaci)
Rozlišujeme 4 zóny, kterými vyjadřujeme svůj vztah k druhé osobě nebo ona k nám.
□ Veřejná zóna – odstup větší než 3,7 m. Vystupuje-li někdo veřejně – například herec na jevišti, učitel ve třídě apod., pak je potřeba, aby zaujal takovou vzdálenost, aby byla zřetelně vidět celá jeho postava a pohyby, ale i jeho pohyb v prostoru.
□ Společenská zóna – v rozmezí od 1,2 do 3,7 m. Je dodržována např. při zkoušení ve škole, při diskusi ve skupině. V této vzdálenosti ztrácíme pohled na detaily.
□ Osobní zóna – v rozmezí od 46 do 120 cm. Tato vzdálenost definuje naši „bublinu“, kterou se snažíme udržet nenarušenou vniknutím někoho druhého. Do této sféry dovolujeme vniknout jen některým lidem.
□ Intimní zóna – představuje odstup 46 cm a méně, např. mezi matkou a dítětem; zamilovanými, manželi,…
Přičemž velikost osobní zóny je většinou kulturně podmíněna a vzdálenost, kterou člověk udržuje mezi sebou a ostatními lidmi závisí také na společenském postavení.
Pokud dojde k narušení osobních a intimních zón někým cizím, může to v dotyčném vyvolat nesympatie, znepokojivé pocity či agresivitu. Do takovýchto situací se dostáváme např. ve frontách, ve výtahu, metru, na koncertech. Při narušení osobní zóny cizím člověkem dochází k fyziologickým změnám v lidském těle (stoupne hladina srdečního tepu, hladina adrenalinu v krvi, do mozku proudí více krve a svaly se připravují na možný útok nebo útěk).
Při setkání 2 lidí s rozdílným chápáním osobních zón, můžeme pozorovat tzv. proxemický tanec – jejich vzájemné uhýbání a přibližování se.
2) komunikace prostřednictvím doteků
3) komunikace prostřednictvím držení těla
4) komunikace prostřednictvím pohybů těla

Soulad a zrcadlení
Je možno pokusit se vcítit do myšlení druhého pomocí napodobování jeho řeči a pohybů. Je to způsob, jak navázat spojení a komunikaci, protože druzí podvědomě vycítí, že je s vámi něco pojí, a naopak lze vstoupit do jejich světa a lépe porozumět jejich pocitům. Důležité je ovšem nenapodobovat ho mechanicky.
U této techniky se uplatňují tyto postupy:
□ zrcadlení postojů
□ přejímání slov a obratů
□ napodobování hlasu
□ napodobování dýchání

5) komunikace prostřednictvím gest
6.1 gesta dlaní
Otevřená dlaň je po celou dobu existence lidstva spojována s pravdivostí, upřímností, oddaností a podřízeností. Jako psi dávají najevo podřízenost odhaleným hrdlem, totéž dělají lidé otevřenými dlaněmi. Toto gesto je velice přesvědčivé, dokáže posluchače přesvědčit, že dotyčný mluví pravdu. Pokud to není v rozporu s dalšími signály, jež vysílá k posluchači. Např. překřížení nohou a otevřené dlaně v nás vzbudí podezření, že dotyčný se snaží něco předstírat a rozhodně nebude působit věrohodně.
Lidé při lži skrývají dlaně v kapsách, založené na hrudi či za zády. Je zajímavé, že pro mnoho lidí je obtížné lhát s otevřenými dlaněmi."

Práce obsahuje tabulky. Práce kompilačního charakteru. Čerpá i z http://joomla.slamow.com/content/view/63/27/, http://joomla.slamow.com/content/view/64/1/ a http://joomla.slamow.com/content/view/64/1/