1.

Úvod

2.	Bezdomovectví

2.1.	Definice bezdomovectví

2.2.	Formy bezdomovectví

2.3.	Nejčastější příčiny bezdomovectví

2.4.	Osobnost bezdomovce a typické znaky

2.5.	Pouliční kultura bezdomovců

3.	Pomoc bezdomovcům

3.1	Sociální práce s bezdomovci

3.2.	Služby a sociální zařízení pro bezdomovce

3.3.	Prevence bezdomovectví

4.

Závěr

5.	Použité zdroje

„3. Pomoc bezdomovcům
Lidé bez domova se podobají tonoucímu: spadli na dno společnosti, lhostejno čí vinou, nevědí kudy kam, přežívají, či spíš živoří ze dne na den, jsou osamělí, byť by byli v tlupě a hledají stéblo, kterého by se zachytili. Potřebují pevnou oporu, člověka, kterému se mohou svěřit, místo, kam se mohou přijít ohřát a najíst. Mají své potřeby, potřebují jíst, ošacení, obuv, osobní hygienu, chtějí se ohřát.
Jsou většinou bez dokladů, téměř každý bezdomovec je nemocný. Potřebují poradit, někam nasměrovat. Bez osobní asistence sociálních pracovníků nejsou schopni si vyřídit potřebné doklady, jednat na úřadech atd. Ze všeho nejdůležitější je dobré slovo, nabídka spoluúčasti na problému a jeho vyřešení, osobní vztah.

3.1 Sociální práce s bezdomovci
Sociální práce je obnova sociálního fungování klienta a tvorba společenských podmínek příznivých pro tento cíl. Sociální pracovník je profesionálním zprostředkovatelem pomoci mezi klientem a většinovou společností. Nejde o to, udělat něco za klienta, ale udělat to s ním. Není-li klient rozhodnutý pro změnu, veškerá práce sociálních pracovníků přijde vniveč. Je důležité si uvědomit, zda a k čemu chce bezdomovec pomoci. Bezdomovcům se velmi často vnucuje pomoc, o kterou nestojí a doslova před ní utíkají. Sociální pracovníci by měli reflektovat postupy, které fungují, a od těch nefunkčních upustit, dále pečlivě zvážit důsledky navrhovaných opatření. Bezdomovci jsou velmi nedůvěřiví a není jednoduché si je získat na svou stranu. Často stačí nepatrný náznak nejistoty sociálního pracovníka a mnohdy dlouhodobá terénní práce je nadobro ztracena.

3.2. Služby a sociální zařízení pro bezdomovce
Podle zákona č. 108/2006, Sb. o sociálních službách, zahrnují sociální služby základní a odborné sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Služby se poskytují jako pobytové, ambulantní nebo terénní a pro poskytování těchto služeb se zřizují zařízení sociálních služeb.
Všechny sociální služby určené bezdomovcům patří do skupiny služeb sociální prevence a jsou poskytovány v těchto zařízeních: nízkoprahová denní centra, noclehárny, azylové domy, domy na půl cesty. Tyto zařízení se liší rozsahem poskytovaných služeb.
Nízkoprahová denní centra a noclehárny jsou zařízení, kde se mohou lidé bez domova umýt, najíst a vyspat. Mají k dispozici hygienické potřeby, některá centra nabízejí praní a žehlení prádla. Při prvním kontaktu je veden pohovor, kde jsou seznámeni s pravidly centra. Zakázán je vstup osobám pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek. Nocleh je poskytován na jednu noc, ale je možno klienta ubytovat i opakovaně. Cílem těchto center je navázat kontakt a nabídnout pomoc…“

Teoretická část zabývající se charakteristikou bezdomovectví a osobností bezdomovce je zkrácenou formou části textu Psychologické aspekty bezdomovectví.