Úvod

1	Účel Inkoterms

2	Kdy se Incoterms použijí

3	Co Incoterms upravují

4	Dělení Incoterms

4.1

Skupina E

4.1.1

Doložka EXW

4.2

Skupina F

4.2.1

Doložka FCA

4.2.2

Doložka FAS

4.2.3

Doložka FOB

4.3

Skupina C

4.3.1

Doložka CFR

4.3.2

Doložka CIF

4.3.3

Doložka CPT

4.3.4

Doložka CIP

4.4

Skupina D

4.4.1

Doložka DES

4.4.2

Doložka DEQ

4.4.3

Doložka DAF

4.4.4

Doložka DDU

4.4.5

Doložka DDP

Závěr

„ 4 Dělení Incoterms
Incoterms se dělí do čtyř skupin označených podle prvních písmen zkratek v dané skupině – E, F, C a D. Rozdělení je systematicky provedeno zejména podle okamžiku přechodu nákladů a rizik. E (Departure) = odebírání F (Main carriage not paid by seller) = hlavní přepravné neplaceno prodávajícím C (Main carriage paid by seller) = hlavní přepravné placeno prodávajícím D (Arrival) = dodání

4.1 Skupina E
4.1.1 Doložka EXW - Ex Works, neboli „ze závodu“
Tato doložka vyvolává v praxi mnoho problémů a při poslední novelizaci Incoterms bylo zvažováno její zrušení, nakonec však byla jako dodací podmínka představující minimální odpovědnost prodávajícího zachována. Hlavními znaky doložky EXW jsou:
• Přepravu zajišťuje kupující.
• Riziko přechází na kupujícího v okamžiku, kdy je zboží kupujícímu k dispozici
• Náklady přechází na kupujícího v okamžiku, kdy je zboží kupujícímu k dispozici.

Doložka EXW představuje naprosto minimální závazek prodávajícího, neboť jedinou povinností je v tomto případě pouze dát zboží k dispozici kupujícímu na dohodnutém místě v dohodnutém čase. Nakládku i přepravu si již zajišťuje přímo kupující, prodávající není povinen se na manipulaci podílet, ani dát k dispozici manipulační techniku či dopravní prostředek. Z toho vyplývá, že pokud prodávající dá zboží v dohodnutém místě a čase k dispozici, splnil tím všechny své povinnosti a zboží se tak považuje za dodané i přes to, že si kupující zboží neodebere. Z charakteru doložky vyplývá, že je použitelná pro všechny druhy dopravy. Používáním této doložky může být zdrojem nepříjemností, většinou si je ale vyvolávají prodávající sami tím, že provádějí nakládku zboží či jeho celní odbavení, aniž by to bylo po nich vyžadováno. Kupující potom této situace zneužívají a např. poškození zboží během přepravy, jehož nakládku provedl prodávající, kladou za vinu prodávajícímu, zejména pokud přepravce reklama odmítá. Tato doložka je poměrně náročná pro kupujícího, který má maximum povinností. Kromě organizace nakládky a přepravy je nutné vyřídit případné celní formality pro vývoz a dovoz, pojištění apod. pokud nemá kupující s takovou organizací zkušenosti, je pro něj výhodnější domluvit s prodávajícím jinou doložku stanovující prodávajícímu širší povinnosti.
4.2 Skupina F
Stejně jako u minulé skupiny jde o dodací podmínky, při nichž není hlavní přepravné placeno prodávajícím. Dále je zde rozšířený okruh povinností pro prodávajícího, stále však jde o okruh omezený. Je však nutné upozornit na povinnost ohledně zajištění celních formalit. Kdykoliv je povinností prodávajícího zajistit celní odbavení v zemi vývozu, zahrnuje tato povinnost nejen placení cla a ostatních výloh, ale zajištění celního projednání a zaplacení všech dalších administrativních poplatků, které jsou spojeny s celním odbavením zboží a podáním určitého hlášení úřadům.“

Práce ve formátu AdobeAcrobat (*.pdf).