0.

Úvod

1.	Mnohoznačnost pojmu politika

2.	Definice politiky

3.	Heywoodova klasifikace pohledů na politiku

3.1.	Politika jako umění

3.2.	Politika jako věc veřejná

3.3.	Politika jako kompromis a konsensus

3.4.	Politika jako moc

4.

Závěr

"1. Mnohoznačnost pojmu politika
V českých kruzích, stejně tak například v Německu, existuje jen jediný pojem – politika (respektive Politik). Angličtina má pro politiku výrazy hned tři – policy, polity a politics – rozlišuje tak trojdimenzionální rozměr politiky. Polity charakterizuje institucionální dimenzi politiky, politics je procesuální dimenze a policy označuje obsahovou dimenzi politiky. Podobné rozlišení mají i ve francouzštině, zde výraz Le politique označuje polity, Une politique znamená policy a la politique vyjadřuje politics. Anglicky a francouzsky mluvící vědci tak dimenze politiky snadno rozliší, v českém a německém jazyce už je toto rozdělení horší. Buď můžeme dlouhosáhle vysvětlovat, kterou část politiky máme na mysli; jednodušší možností pak je používání anglických termínů.
Mnohoznačnost pojmu politika s sebou přenáší problém i do označení vědy o politice. Samotný termín „věda o politice” je sice výstižný, ovšem v běžné (české) řeči velmi neforemný; termíny jako “politologie”, „politická věda” nebo „politické vědy” jsou zase nepřesné a místy zavádějící. Diskuzi o správném označení této vědy bych mohla věnovat celou esej, nyní tento problém ale nechám stranou a pouze zkonstatuji, že v této práci budu tuto vědu označovat jako “politickou vědu”, jelikož toto označení se mi zdá nejpřijatelnější. Proč? Termín „politologie“ totiž vznikl bez znalosti řeckých zákonů tvorby slov – správně by se měl používat výraz „politikologie“; v názvu „politické vědy“ zase může být problém s použitým množným číslem. (Berg-Schlosser, Stammen 2000: 13-14)
Jak lze rozpoznat, už se samotnými slovy politika a politická věda máme my Češi problém, což pak teprve s vymezením obsahu pojmu politika?
2. Definice politiky
“Politika je proces, v němž lidé s odlišnými názory a zájmy dosahují kolektivních rozhodnutí, jež jsou pak pro ně závazná. Předpokladem politiky (politických jednání) je odlišnost názorů, buď na konečné cíle jednání, nebo i na prostředky jejich dosažení. V situaci, kdy se lidé spontánně shodují v názorech na určitou činnost, není politiky zapotřebí.” (Žaloudek 1996: 330) Toto je definice politiky, kterou podává Encyklopedie politiky. Všeobecně se ale političtí teoretikové shodují na názoru, že politika je velmi široký a těžko definovatelný pojem, a většina vědců podává své definice pojmu politika s příměsí osobního zaměření a vlastních názorů, takže ony definice potom nejsou zcela objektivní.
Karolína Adamová a Ladislav Křížkovský ve svých knihách uvádí, že “pojem politika… je shrnutím a vyjádřením poznatků postupně dosahovaných od antiky do současnosti.”(Adamová, Křížkovský 1997: 9). Také v definici H. von Treitschkeho z roku 1897 je patrný podobný názor: „Politika je umění. Pohybuje se ve světě historických činů, neustále se mění a přináší nové formy. Proto každá teorie politiky nutně zůstává neúplnou.” (Adamová, Křížkovský 1997: 24) Toto vymezení citoval ve své encyklopedii také například francouzský autor U. von Alemann."

Práce pro předmět Politologický proseminář - Univerzita Hradec Králové, Fakulta humanitních studií, Katedra politologie.