1.

Úvod

2.	Identifikace

3.	Řešení problému

3.1.

Six Sigma

4.	Příklad použití analýzy

4.1.

Úvod

4.2.	Vztah mezi pojmy porucha a vada

4.3.	Popis výskytu poruch během technického života výrobku

4.4.	Analýza vad

4.5.	Etapy analýzy vad

4.6.

Závěr

"Zabezpečování jakosti i spolehlivosti vyráběných elektronických součástek je spjato s celým výrobním procesem, od zpracování surovin, výroby materiálu a komponent, až po montáž, pouzdření a balení součástek. Výroba elektronických součástek je spjata s velmi náročnými technologickými procesy s množstvím výrobních operací a vysokými nároky na čistotu a přesnost. V kterékoli z těchto operací existuje množství potencionálních příčin majících za následek vznik vady čipu, pouzdra nebo funkce vyráběné součástky.
Ve výrobě elektronických součástek nejsou téměř možné opravy neshodných či nedokonalých součástek a polotovarů. Každá chyba nebo odchylka v některé z výrobních operací může vést k úplnému znehodnocení celého polotovaru, výrobku nebo i celé vyráběné várky. Z těchto důvodů je nedílnou součástí zabezpečování spolehlivosti elektronických součástek řízení technologického procesu, které má úzkou souvislost s dosahovanou výtěžností a tedy i produktivitu výroby. [1]
Dílčí technologické operace je zapotřebí za účelem zajištění kvality a spolehlivosti vyráběných součástek správně nastavit, monitorovat a kontrolovat. Informace získané v rámci monitorování výrobních procesů a informace o jakosti a spolehlivosti vyrobené produkce, zjištěném rozsahu vznikajících vad a zkoumání všech činitelů majících vliv na úroveň vadnosti vyráběné produkce se stávají důležitým činitelem pro přijímání nápravných opatření směřujících k zamezování vadnosti (tj. dosažení maximální výtěžnosti) výroby.
2. Vztah mezi pojmy porucha a vada
Vadou se rozumí nesplnění definovaného požadavku nebo zdůvodnitelného očekávání. Termín „vada” tedy zahrnuje odchylky znaku jakosti ve smyslu neshody i ve smyslu nedokonalosti. Neshoda je nesplnění specifikovaného požadavku a nedokonalost je odchylkou znaku jakosti ve srovnání se zamýšlenou hodnotou nebo zdůvodnitelným očekáváním [2].
Porucha může vzniknout jako důsledek určité vady. Porucha se používá pro popis přechodu entity z provozuschopného stavu do stavu neprovozuschopného. Jelikož je porucha definována jako jev a vada jako stav, má rozlišování na náhlé a postupné smysl pouze u poruch.
Vady či poruchy je možno dělit podle různých aspektů [3]. Časté je třídění na vady kritické, těžké a lehké, které je uvedeno v tabulce 1. Vady lze dále dělit dle podoby výskytu (vady náhodné a systematické), dle druhu vady (např. vada funkce, tvaru či vzhledu) a dalších aspektů. Možné rozlišení a zachycení příčin způsobujících vadu výrobku zachycuje prostřednictvím diagramu příčin a následků obrázek 1."

Čistý text dosahuje cca 4 stran. Práce obsahuje tabulky a schémata.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů řádně uvedených v použité literatuře.