1.

Úvod

2.	Vývojové fáze organizace

2.1.

Zrod

2.2.

Růst

2.3.

Zralost

2.4.	Upadávání (krize)

2.5.

Obroda

2.5.1.

Řízení ve fázi obrody

3.	Krize růstu podniku

3.1.	Příčiny vzniku krize v podniku

3.2.	Fáze krizového vývoje

3.3.	Krizové řešení

4.

Závěr

"Růst podniku neprobíhá plynule, časté jsou růstové skoky, pauzy a náhlé změny. Vlivem nespojitého průběhu a kolísání míry růstu vznikají problémy v řízení podniku. Úkolem vedení podniku je tento vývoj poznat včas, sledovat jej a navrhovat potřebná řešení.
Model životního cyklu organizace podle Millera a Friesena uvádí 5 etap:
- Zrod
- Růst
- Zralost
- Upadávání
- Obroda
Studie modelu životního cyklu obsahuje i změny v organizační struktuře podniku. Uspořádání firmy se během jejího života mění od neformální k více byrokratické.
Výzkumy Millera a Friesena ukazují zajímavé vztahy mezi jednotlivými fázemi podniku. Vývojové etapy organizace na sebe nemusí bezprostředně navazovat v logickém pořadí, pouze zrod je vždy první. Po fázi růstu většinou následuje zralost, ale některé organizace se přesouvají přímo do etapy upadávání či obrody. Po fázi zralosti následuje u většiny podniků obroda, ale některé mohou začít i upadávat nebo znovu růst. Nesmíme zapomínat na to, že i když se firma nachází v období upadávání, může svůj vývoj zvrátit a dostat se do kterékoliv jiné oblasti.

1.1 Zrod

Organizace je jednoduchá a centralizovaná. Pravomoci a odpovědnosti jsou koncentrovány v rukou manažera-vlastníka, který je deleguje jen výjimečně. Řadoví zaměstnanci, pokud vůbec existují, jsou pro řízení využíváni minimálně. Firma se pokouší proniknout a udržet se na trhu prostřednictvím výrobkových inovací. Vysoce klasifikovaní technici a specialisté se vyskytují jen málo. Firma je homogenní, což znamená, že operuje na úzkém trhu. Jelikož podnikatel drží ve svých rukou většinu pravomocí, jsou úkoly administrativy minimální. Organizace v této fázi pružně reagují na změny okolí, neustále hledají cílové skupiny na trhu a jejich informační systém je jednoduchý.

1.2 Růst

V této fázi musí podniky řešit více administrativních problémů, protože jsou větší, obsluhují již více trhů s rozličnými produkty. Jejich struktura je složitější, ale již méně centralizovaná než na počátku. Užívá se funkční organizační struktura, hlavními odděleními jsou marketing, výroba, finance a vývoj. Vlastník zde již hraje menší roli. Více úsilí je věnováno sběru informací, kontrole a koordinace různých operací. Roste počet technickohospodářských pracovníků (zvláště účetní a střední management). Vedoucí pracovníci se více podílejí na řízení a rozhodování, vznikají stále nové inovace, i když již méně než v první fázi. V rozhodování se začínají uplatňovat moderní informační systémy. Vzniká zde propracovanější firemní politika.
Jak podnik roste, mění se jeho organizační struktura. Přechod od zrodu přes růst ke zralosti může být jak jednoduchý, tak těžký, záleží na zkušenostech a vědomostech manažerů a vedení společnosti o potřebách vývoje organizační struktury. Podnik musí být chopen úspěšně přežít v neustále měnícím se prostředí."

Práce obsahuje tabulku.
Vyšší odborná škola ekonomických studií a střední průmyslová škola potravinářské technologie, Praha.