1.

Úvod

2.	Pohledy na problematiku bezpečnosti

2.1.	Demokracie vs. bezpečnost

2.2.	Globální hrozby

2.3.	Bezpečnost a nebezpečí

3.	Závěr (svoboda, bezpečnost, demokracie)

"Je třeba si uvědomit, že jak demokracie, tak bezpečnost mají charakter společenských neekonomických cílů. Jsou to navíc statky veřejné a jako takové jsou nedělitelné a nevylučitelné a mají svou universální hodnotu pro jednotlivce stejně jako pro celou společnost. Ve známém procesu ochranářství dochází k tomu, že se na bezpečnosti začíná vydělávat. Podobně je tomu však s demokracií. Do bezpečnosti a do demokracie se začínají systematicky vnášet dílčí ekonomické cíle. Lze nalézt určitý vzájemný vztah mezi bilancemi světového oběhu finančních prostředků a bilancí energetickou. Expanze růstu objemu i rychlosti oběhu finančních prostředků dnes více než v uplynulých letech přináší do lidské civilizace nemenší objem problémů než disproporce v získávání, distribuci a spotřebě zdrojů. Finanční prostředky se stávají v drtivé většině saldy na elektronických účtech a ve své současné podobně nejsou v zásadě ničím jiným než informacemi. Finanční prostředky, dalo by se říci při troše pesimismu, se možná tak trochu vymykají lidem z rukou. Vlivem dominantních mocí s černobílým viděním světa vzniká bezprostřední hrozba války, která může jen prohloubit trhlinu mezi, už nyní tvrdě rozdělenými čarou mezi bohatými a chudými zeměmi. To vytvoří další živnou půdu pro frustrace, různé integrismy a nenávisti, ze kterých už nyní vyrůstá terorismus. Ekologické hrozby a katastrofy, včera předvídatelné a dnes už zcela zřejmé, tedy světové veřejné statky, které tvoří naše životního prostředí, jsou namísto ochrany bezohledně obětovány zákonu zisku. Totéž platí o životech milionů žen a mužů trpících léčitelnými nemocemi, které ale nadvláda peněz odsuzuje k smrti. Vážně bereme to, z čeho lidé mají strach, ale ne to, proč mají strach. Je možné, že existuje reálná naděje, kde se společně s harmonizací globálních toků zdrojů může podařit poněkud „zkrotit“ i globální toky finančních prostředků. Ziskem bude bezesporu například fyzická bezpečnost lidí, protože dramaticky ubude sporů, genocid a válek z nich plynoucích, ve kterých zahynuly jen v minulém století stamiliony lidí. I v naší společnosti lze nalézt způsob, jak navázat na zpřetrhané vazby ve vývoji. Jak nahradit vývoj, který měl kontinuálně probíhat. Jak odstranit deformity v myšlení, chování a jednání lidí. Jak čelit současným globalizačním tlakům, jež svou ekonomickou uniformitou stírají identitu jednotlivce i celku. Jak bude možné čelit politickým, ekonomickým, energetickým, ekologickým a jiným vlivům nadnárodních společností. Je nesporné, že celá řada změn je žádoucí a rámec, v němž se pohybujeme, nás posouvá na kvalitativně vyšší úroveň společnosti. Z toho ale pro nás plyne mnoho povinností, jako například postarat se o ty, jež z nějakého důvodu nemohou stačit současnému vývoji, o ty, jež z nějakých důvodů selhávají. Součástí starosti naší společnosti o osoby, jež selhávají, je i schopnost společnosti se bránit. Lze říci, že obrana nespočívá jen ve stanovení právních norem, ale i ve zvýšené schopnosti predikovat možná rizika, sociálně patologické jevy a cíleným způsobem se snažit je odstranit, nebo alespoň eliminovat. "

V práci je členěn jen úvod a závěr. Celá stať je psána v několikastránkovém odstavci.
Práce čerpá z následujícího zdroje: http://www.bartolomej.eu/zurnalistika-v-souvislostech.