0.

Úvod

1.	Teoretické zpracování základních pojmů

1.1.	Sociální práce

1.2.	Kompetence

1.2.1.

Rozvíjet účinnou komunikaci

1.2.2.

Orientovat se a plánovat postup

1.2.3.

Podporovat a pomáhat k soběstačnosti

1.2.4.

Zasahovat a poskytovat služby

1.2.5.

Přispívat k práci organizace

1.2.6.

Odborně růst

1.3.	Pomáhající profese

1.4.	Kompetentní profesionál v pomáhající profesi

1.5.	Intervence

1.6.	Sociální pracovník

2.	Aplikace kompetencí, které jsou nezbytné pro moji profesi

3.	Kompetence v odborné praxi na postu stážisty

4.

Závěr

"V současné době jsem zaměstnancem Vězeňské služby České republiky. Pracuji ve věznici Kynšperk nad Ohří ve funkci inspektora strážní služby. Mou pracovní náplní je podílení se na zajištění chodu oddělení vězeňské a justiční stráže po stránce výkonu služby. Spolupracuji s oddělením výkonu trestu. Práce s odsouzenými osobami ve výkonu trestu odnětí svobody je velmi specifická. Rovněž specifické je prostředí věznic, ve kterých odsouzené osoby vykonávají svůj trest.
Vězení je sociálním prostředím, které se značně odlišuje od prostředí běžného života. Vězeň se může jen minimálně samostatně rozhodovat, stává se pasivním objektem působení vězeňského systému. Ztrácí na určitou dobu většinu svých rolí, které měl na svobodě (pokud je vůbec kdy měl). Jeho vnucenou, aktuálně dominantní rolí je role trestaného, vyloučeného ze společnosti. Trest odnětí svobody mění prožívání, uvažování i chování vězně. Vězeňské prostředí má své vlastní normy a pravidla chování více či méně odlišné od obecně platných norem. Ve vězení jsou užitečné jiné vzorce chování. Způsoby chování získané na svobodě vyhasínají - nejsou zde potřebné, někdy jsou dokonce nežádoucí a spoluvězni sankcionované. Adaptace na prostředí vězení zásadním způsobem mění hodnoty, normy i vzorce chování, a stává se překážkou návratu trestaného člověka do společnosti.
Mezi kompetence, jež jsou pro výkon mé profese nezbytné, řadím na první místo právě komunikaci. Důvody této nezbytnosti jsou prosté. Vzhledem k různým rovinám vedení komunikace je zvládnutí její jak verbální, tak i neverbální složky základem úspěšného řízení, předávání a přijímání informací a v neposlední řadě předcházení konfliktů.
Ke spojujícím tématům sociální práce patří také dovednost komunikace jako základ každé praktické práce s klientem. Principy účinné komunikace jsou obecně přijaté a aplikované v různých zemích a různých kontextech již po několik desetiletí, aniž by docházelo k jejich změnám. Jsou pouze aplikovány v nových kontextech (např. interkulturní komunikace, komunikace za pomoci různých technologii apod.). Je překvapující, jak se na základních zásadách účinné komunikace shodují zastánci různých škol a směrů. Stejné základní-metodické pivky (např. neverbální navazování kontaktu, vylaďování, využívání otevřených otázek, parafrázování) se uplatňují v rogeriánské komunikaci, jako v komunikaci systemické nebo při nácviku mediace a vyjednávání. K profesionální roli patří zvládnutí těchto metodických prvků, ať jsou posléze aplikovány při práci s postiženou rodinou, odsouzeným nebo návštěvníkem komunitního centra.
Částečně je naplněna potřeba zvládnutí orientace a plánování postupu, avšak v kontextu činností vyplývajících ze služebních povinností. Zejména orientovat se v potřebách a možnostech klientů, orientovat se v legislativních, společenských a organizačních podmínkách a možnostech působících v dané situaci, zvažovat spolu s klienty a jejich okolím různé možnosti působení a změny, rozeznávat rizikové faktory a stanovit meze, vést klienta k porozumění důsledků různých rozhodnutí.
Aplikace podpory a pomoci k soběstačnosti je u osob ve výkonu trestu odnětí svobody realizovatelná jen v omezené míře zejména umět poskytnout emoční podporu, pomáhat lidem rozeznávat a vyjadřovat jejich přednosti, schopnosti a silné stránky, umět objasnit lidem jejich práva a způsoby jejich uplatnění, přejímání odpovědnosti a uplatnění práv, zvažovat právo lidí přebírat na sebe riziko poškození, pomáhat lidem vyvíjet větší kontrolu nad chováním, které ohrožuje je nebo okolí, chápat a respektovat odlišnosti menšin a přispívat k odstraňování diskriminace a útlaku.
Aplikace přispívání k práci organizace, jsou používány kompetence porozumět struktuře organizace, jejím cílům, reflektovat pravidla a režim, jednat v souladu s právy klientů, pravidly organizace a etikou sociální práce a přispívat k dobré pověsti pracoviště na základě solidních výsledků, účinně komunikovat a spolupracovat s kolegy a jinými pracovníky, umět charakterizovat tým, identifikovat vlastní místo v něm a reflektovat vlastní přínos pro práci v týmu."

Tato práce je čistě kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů řádně citovaných a uvedených v použité literatuře.