1.

Úvod

1.1.	Historie BCM

2.	Teoretická část

2.1.

Pojmy

2.2.	Rozdělení oblastí

2.3.

Cíle BCM

2.4.	Proč a kdy zavádíme BCM

2.5.	Kde zavést BCM?

2.6.	Zavádění BCM

2.6.1.

Fáze 1: Pochopení činností organizace

2.6.2.

Fáze 2: Zpracování strategií

2.6.3.

Fáze 3: Tvorba a implementace plánů

2.6.4.

Fáze 4: Testování, aktualizace a audit BCM

2.6.5.

Plánování BCM pro ICT

3.	Praktická část

3.1.	Accenture s.r.o.

3.1.1.

Představení společnosti

3.1.2.

Aplikace BCM

3.2.	Jaderná elektrárna Temelín

3.2.1.

Představení společnosti

3.2.2.

Aplikace BCM

4.

Závěr

"Historie BCM
Krizový management se objevoval již v dřívějších dobách. V průběhu studené války bylo vlastně veřejným tajemstvím, že existují různá záložní centra pro telekomunikace a řízení vojenských operací. Dnešní BCM se začal formovat v USA v 80. letech minulého století jako reakce na časté živelné pohromy, které USA zužují. První instituce zabývající se komplexně BCM byla Disaster Recovery Institute International (DRII), vznikla roku 1988 v USA. DRII vydala také první standart pro tuto oblast. Roku 1994 vznikl další institut: Business Kontinuity Institute (BCI) který dále rozvíjel standarty. Roku 2006 vydal BCI standart s předpokladem pro mezinárodní uznání: BS 25999. V současnosti probíhá proces jeho zařazení mezi normy ISO .
V dnešní době se může BCM rozvíjet velice rychle díky dostupnosti materiálů a rozvoji informačních technologií. Také si dnes mnohé společnosti uvědomují rizika jakéhokoliv přerušení své obchodní aktivity, případně likvidační důsledky, například při ztrátě zázemí, nebo informační databáze.


2 Teoretická část
V teoretické části bych chtěl přiblížit postup zavádění BCM a některé teoretické faktory, které tento postup ovlivňují a určují. Nejprve však uvedu krátký slovníček pojmů.
2.1 Pojmy
Disaster recovery planning (DRP, Plán obnovy po katastrofě)
Udává akce, které by měl podnik začít aplikovat k obnově po katastrofě. To zahrnuje i plán jak předcházet rizikům, zmírnit je, nebo rizika přesunout na někoho jiného skrze pojištění, nebo jinými prostředky. Většinou se vztahuje k práci s daty.

Business recovery planning (BRP, Plán obnovy podnikání)
Rozvíjí dále DRP a zavádí ho do všech činností podniku a zahrnuje i vztahy se zákazníky a dodavateli.

Business continuity planning (BCP, Plán zachování kontinuity)
Toto jsou plány, které dovolí podniku fungovat ihned po havárii při možném snížení některých funkcí.

Business continuity management (BCM, Řízení kontinuity činností)
Systém řízení, který identifikuje hrozby a jejich dopady na chod činností organizace.

2.2 Rozdělení oblastí
Každá riziková situace má určitý širší rámec, který ji určuje. Jinou formu bude mít nepřiklad povodeň oproti poškození serveru. Proto uvádím 5 oblastí pro které budeme plánovat zvlášť. Vycházím z M. Wallace, 2004

Vnější pohroma
Jedná se o katastrofu vzniklou faktory mimo náš podnik a zasahující i okolní území různého rozsahu. Může se jedna o předvídatelnou (povodeň, vichřice, …) či nepředvídatelnou (zemětřesení, teroristický útok, …) událost.

Riziko v rámci podniku
Uvažovaná situace nastane v rámci celého podniku nebo jeho pobočky. Řadíme sem například poruchu telefonní přípojky, poruchu vody, topení a klimatizace.

Data a systém
Toto je oblast ve které mají firmy největší obavy. Nastane například při poruše na serveru, nebo datovém spojní. Muže se vyskytnout i chyba v používaném softwaru, nebo se můžou poškodit uložená data různé důležitosti."

Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská.