1.

Úvod

2.	Cíl reformy

3.	Obsah reformy

4.	Změny daňových zákonů

4.1.	Daň ze mzdy, neboli Daň z příjmů fyzických osob

4.2.	Daň z přidané hodnoty, DPH

4.3.	Daň z příjmu právnických osob

4.4.	Zdanění majetku

4.5.	Správa daní

5.

Závěr

"Vláda Mirka Topolánka představila 3. 4. 2007 návrh řešení rostoucích rozpočtových deficitů České republiky. Od roku 2005 přesahuje vládní deficit maximální 3% dle maastrichtských kriterií, a to zejména kvůli rostoucím mandatorním (tedy zákonem daným) výdajům v sociální oblasti. Česká republika hospodaří trvale s deficitními rozpočty již od roku 1996, přičemž v letech 2002-3 tyto dokonce přesahovaly 6%. A to přesto, že se nacházíme ve fázi ekonomické konjunktury, která přináší vyšší výnos z daní a menší nutnost transferů pro vykrývání ekonomického cyklu. Navíc jsou pro snižování už tak vysokých schodků používány mimořádné příjmy z privatizace státních podniků. Dále náklady ekonomické transformace a stabilizace bankovního sektoru byly převážně zaplaceny již v devadesátých letech. Deficity státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů rostou i přes tyto příznivé faktory, což zakládá nebezpečí jejich nekontrolovatelného růstu při oslabení konjunktury a vyčerpání mimořádných příjmů.

Cíl reformy

Prvořadým cílem je zastavit nárůst vládního dluhu a dostat pod kontrolu vládní deficit (-3% v roce 2008 a –2,6% v roce 2009, -2,3% v 2010). Dále pak - na příjmové straně - zjednodušit a zefektivnit daňový systém ČR a snížit plošně daňovou zátěž. Na výdajové straně je nutné reformovat důchodový systém a zdravotnictví. To vše při zachování podpory rodinám s dětmi a solidarity s ekonomicky neaktivními jedinci.

Obsah reformy

Hlavním důvodem současných deficitů jsou mandatorní výdaje, které spotřebují většinu daňových příjmů, a bez reformy by dokonce již v roce 2009 překročily příjmy státního rozpočtu. Tím se značně zúžil prostor pro aktivní politiku vlády a pro prosazování jejích výdajových priorit. Nezbývají prostředky na takové výdaje, jako jsou investice, podpora výzkumu apod.

Těžiště reformy je na výdajové straně. Mandatorní výdaje představují především důchody, sociální podpora a péče a zdravotnictví. Proto je nutná reforma výdajové strany rozpočtu. Jedná se však o natolik komplexní změny, že je nutný delší čas na jejich přípravu a širší politická dohoda. Prozatím vláda nabízí první fázi – zrušení štědrých předvolebních „dárečků“ a ztížení zneužívání sociálního systému. K nejdůležitějším změnám na výdajové straně patří:
• Pokračování zvyšování věku odchodu do důchodu až na 65 let
• Konec valorizace životního minim aa všech sociálních dávek s vyjímkou penzí
• První 3 dny nemocenské bez dávek
• Rodičovský příspěvek odstupňovaný v závislosti na délce rodičovké dovolené
• Zrušení pastelkovného a pohřebného (to zůstává zachováno jen pro nezaopatřené děti a jejich rodiče)"

Čistý text dosahuje cca 3 stran. Práce obsahuje tabulky, které jsou vloženy jako grafické objekty.
Práce obsahuje pravopisné chyby a překlepy.
Práce pro předmět Finanční právo - Masarykova univerzita Brno, Právnická fakulta.