1.

Úvod

2.	Obchodní jednání

2.1.	Jednací jazyk

2.2.	Používání titulů

2.3.	Tykání – vykání

2.4.	Pracovní doba

3.	Společenské chování (rodina)

4.	Oblékání a vzhled

"Italové jsou velmi schopnými obchodníky, kteří vynikají schopností smlouvat a jsou schopni dovést obchodní jednání ke zdárnému cíli. Na jednání bývají často velmi dobře připraveni, i když to na první pohled nemusí být patrné.
U Italů je běžný rituál vyjednávání o cenách a ostatních podmínkách. Doporučuje se uzavřený obchodní kontrakt stvrdit písemně.
Kromě italštiny je možno použít i francouzštinu, která je Italům geograficky a jazykově blízká. Obchodníci pohybující se na mezinárodních trzích běžně hovoří anglicky. Tento jazyk ovládá i mladá italská generace. Existují však i regionální rozdíly. V severní Itálii hraničící s Rakouskem je nejvhodnější používat němčinu. Znalosti jazyků však ubývají s rostoucí vzdáleností směrem k jižním regionům a ostrovům.
Na používání titulů si Italové velmi potrpí a je vhodné na tuto skutečnost nezapomenout, protože sami Italové posuzují cizince podle těchto hledisek.
Před jednáním je vhodné předat partnerům vizitky (ideálně v kombinaci čeština - angličtina). Italové postupují velmi pragmaticky a jsou si vědomi toho, že každému je jeho vlastní jméno nejdražší. I z toho důvodu se snaží vyslovovat jméno svého obchodního partnera co nejvěrněji, což jim často způsobuje nemalé obtíže.
Po určité době je naprosto běžné, že Italové navrhnou svým partnerům tykání, což je znakem prohlubující se důvěry. Lze se setkat i s tím, že při úvodních jednáních Italové vypínají své mobilní telefony, aby tak svým partnerům naznačili, jak jsou pro ně důležití.
Italové se chovají velmi emotivně, používají živou mimiku a gestikulaci. Pokud jsou s dosaženými výsledky jednání spokojeni, partner to na nich ihned pozná.
Italové jsou velmi dobří společníci a mají vyvinutý smysl pro humor.
Pro společenskou konverzaci lze doporučit témata, kterými může být cestování, počasí, rodina, kultura a sport, jemuž suverénně vévodí fotbal.
S postupujícím časem se jednání stávají méně formálními, a to tím více, čím více společných rysů nalézají jeho účastníci. Navázané kontakty tak mohou vydržet bez problémů.
Pracovní doba je v Itálii různá. U firem začíná většinou kolem 8. hodiny s tím, že v poledne je poskytována zaměstnancům delší pauza na oběd (siesta), než je tomu v ČR. Pro telefonický kontakt je tedy lepší vyhnout se časovému rozmezí mezi 12. a 14. hodinou. O to se úměrně posunuje konec pracovní doby, která nezřídka končí kolem 18. hodiny. V úřadech se většinou začíná pracovat od 9 hodin. "

VŠB – TU OSTRAVA, Ekonomická fakulta, Marketing a obchod.