1.

Historie

2.	Architektonické tvarosloví

3.	Genius loci

"Karlovy Vary prožívaly koncem 19. století bouřlivý demografický rozvoj, kdy se během 30ti let počet jejich stálých obyvatel téměř zdvojnásobil a stejným tempem vzrůstal i počet lázeňských hostů. Jediný katolický stánek ve městě, barokní kostel Svaté Máří Magdalény, už svou kapacitou nestačil a tak se počátkem 20.století objevují první myšlenky o vybudování nového katolického chrámu a za tímto účelem zřízený spolek také začíná shánět potřebné finance. Existovaly už dokonce plány, které vypracoval městský stavitel Franz Drobny a kocipoval jej „v jihofrancouzském románském stylu […] trojlodní kostel se širokou střední lodí“ . Vše ale přerušily události I.světové války. Teprve po jejím skončení na tyto snahy nově navázal řád redemptoristů, kteří v Karlových Varech začali působit až od roku 1923 na základě pozvání od pražského světícího biskupa Glossauera. Ti se rozhodli zbudovat tu přímo sídlo provinciála a prokuratury, řídící všechny redemptoristy na území Sudet .
Redemptoristé museli s přípravou stavby začít od úplných začátků, protože polovina dosud vybraného obnosu zůstaly v majetku původního předválečného spolku, který trval na zbudování vlastního kostela podle původní projektové dokumentace , a původní plány si jako své vlastnictví ponechal architekt Drobny. Navíc ještě stále nebylo vybráno místo pro novou stavbu, teprve koncem 30 .let byla vybrána nezastavěná proluka u karlovarského soudu. V roce 1930 tak přes všechny komplikace začala stavba prováděná pražskou stavební firmou Rella a Neffe podle návrhu karlovarského architekta Karla Riedla . Ten kostel koncipoval jako jednolodní prostor „v moderním slohu s vysokou kvádrovou věží a s dvěma budovami koleje.“ V červnu roku 1933 byl kláštení komplex dokončen a budovu kostela slavnostně vysvětil kardinál Kašpar. Další působení redemptoristů v Karlových Varech a zejména pak osud budovy kostela Panny Marie ustavičné pomoci už se jednoznačně odvíjel z politické situace. Německou okupaci Karlových Varů přežili jak redemptoristé tak i kostel ještě bez vážnější úhony. Komunistický převrat v roce 1948 měl ale fatální následky jak pro řád, tak později i pro samotný kostel. Redemptoristické kláštery byli společně se všemi mnišskými řády v komunistickém Českoslovenksu oficiálně zrušeny už v roce 1950 na základě vykonstruovaných procesů. Po těchto událostech museli redemptoristé karlovarský klášter opustit a v roce 1958 celý komplex převzala Krajská zpráva ministerstva vnitra. Ta pro kostel s kolejemi hledala nové využití a tak se zde postupně vystřídalo například sídlo SNB, školní internáty nebo sklad nábytku. Politické uvolnění v šedesátých letech přineslo i naději na návrat kláštera do rukou církve, což se v roce 1969 skutečně stalo."

Práce obsahuje nákresy a fotografie.
Práce obsahuje překlepy a pravopisné chyby.