1.	Komunistický monopol moci

1.1.	Vnější a vnitřní vlivy

1.2.	Politický systém

1.3.	Mocenské a řídící struktury

1.4.	Ústavní orgány

1.5.	Mocenský a řídící aparát

2.	Masová nezákonnost a politické procesy

2.1.	Kolektivizace zemědělství

2.2.	Politické procesy

3.	Ekonomika 1948 - 1953

3.1.	Koncepce strojírenské velmoci

3.2.	Změny ekonomických vztahů

4.	Systém sociálních a politických vztahů

"1. Komunistický monopol moci
• Vnější a nitřní vlivy
- budování základů socialismu hned po únoru 1948 násilně přerušilo dosavadní vývoj
- zpočátku měla KSČ rozsáhlou základnu mezi dělníky, ale po r. 1949 začaly členové z KSČ odcházet ve velkém
- vnější faktory – první krize režimu v roce 1948 způsobená vlivem masové nezákonnosti a nezákonností a perzekucí, špatné zásobování potravinami a textilem
 hrozby stávek
- s odchodem min. zahraničí Jana Masaryka (zemřel 10. 3. 1948)
zanikla poslední čs. zahraničněpolitické aktivity na západ
- komunisté dřívější koaliční spojence prohlašují za nepřítele  vyřizování si účtů
- čs. společnost se zásadně mění
- po únoru byla čistka zvláště rozsáhlá – celkově bylo postiženo na 280 tis. občanů
- velká nedůvěra k „poúnorovým“ komunistům a jejich časté prověrky
- lidé začínají rozpoznávat, že rozhodně nepůjde o demokratický režim
- červen 1948 – sokolský slet  veřejně projevený odpor k režimu  v sokolských řadách provedeny čistky  Sokol převeden pod KSČ
- 8. září 1948 – pohřeb prezidenta Beneše  demonstrace  KSČ dokonce zakázalo zájezdy autobusů a mimořádné vlaky do Prahy a vyhlásili pohotovost Bezpečnosti a Lidovým milicím
- 9. září 1948 – schválena politika „ostrého kurzu proti reakci  represivní opatření, třídní zásobování, zavedení dvojího trhu
 překonání první politické krize režimu
• Politický systém
- zkl. nového režimu byl komunistický monopol moci
- nositelem totalitní moci se stala úzká skupina funkcionářů
- nekomunistickým stranám se nepodařilo seskupit žádné protirežimní uskupení
- politický pluralismus byl zlikvidován
- strany podřídili kontrole příslušných akčních výborů NF a organizovali jejich nábor do KSČ
- cíl: vytvořit jednotnou a jedinou stranu pracujícího lidu
- v česku zůstala kromě KSČ strana národně socialistická přejmenovaná na Československou stranu socialistickou (v čele dosazení Šlechta a Neumann) a Strana lidová (KSČ se nepodařilo jí rozbít, silný odpor k režimu, předseda Alois Petr)
- tyto strany měli organizace pouze na krajské úrovni a byly důsledně sledovány  ale v podstatě byly přeměněny na „zájmové organizace KSČ“
- Demokratická strana – se rozpadla a přestala existovat  přetváří se ve Stranu obrody
- Sociální demokracie – sloučena s KSČ"