1.

Úvod

2.

Cíl práce

3.

Hypotézy

4.	Teoretická část - Syndrom CAN

4.1.	Historický vývoj

4.2.	Výskyt syndromu CAN

5.

Formy CAN

5.1.	Tělesné týrání

5.1.1.

Tělesní týrání aktivní povahy

5.1.2.

Tělesné týraní pasivního charakteru

5.2.	Psychické týrání

5.3.

Šikana

5.4.	Sexuální zneužívání

5.4.1.

Formy a příčiny

5.4.2.

Příznaky a projevy

5.4.3.

Syndrom přizpůsobení

5.4.4.

Diagnostika

5.5.	Zanedbané dítě

5.6.	Zvláštní formy CAN

6.	Rizikové faktory CAN

7.	Terapie syndromu CAN

8.	Prevence syndromu CAN

9.	Úloha pediatra a dětské sestry

10.	Empirická část - Metodika výzkumné části

11.	Charakteristika výzkumného vzorku

12.	Výsledky průzkumu a jejich analýza

13.	Návrh na řešení zjištěných nedostatků

14.

Závěr

15.	Resumé v českém a německém jazyce

16.

Přílohy

"5. FORMY CAN
Mezi formy CAN patří tělesné týrání aktivní či pasivní povahy, psychické týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání dítěte a zvláštní formy CAN, které zahrnují systémové týrání, organizované a rituální zneužívání, sexuální turismus.

5.1 TĚLESNÉ TÝRÁNÍ

5.1.1 Tělesné týrání aktivní povahy
Jedná se nejen o vědomé tělesné ubližování dítěti, ale též nezabránění takovému zacházení s dítětem. Zahrnuje všechny nepřiměřené akty násilí na dítěti. Vedle hrubého útoku na dítě, jehož důsledkem je tělesné zranění, trvalé poškození dítěte nebo dokonce úmrtí dítěte, představuje také pravidelně užívané tělesné tresty. (6)

Formy aktivního tělesného týrání
Jedná se o nepřiměřené bití rukou (pohlavky, facky) nebo různými nástroji (vařečka, řemen), dále kopání do dítěte, údery pěstí (častý následek je poranění vnitřních orgánů), popáleniny (např. cigaretou), opaření horkou vodou, bodné rány (často způsobené nůžkami), vytrhávání vlasů atd. (10)

Důsledkem výše uvedeného mohou být tělesná poranění a postižení orgánů a funkcí :

Zavřená poranění
Jedná se o poškození tkání a orgánů tupým násilím, většinou bez porušení kůže. Tato poranění vznikají účinkem prudkého a náhle působícího úderu nebo tlaku na tělo nebo nárazem těla na tupý předmět.

• Otřesy
Mezi zavřená poranění patří otřes mozku a míchy.

• Pohmoždění
U 90% fyzicky týraných dětí se vyskytuje pohmoždění. Většinou bývá na trupu, méně často na hýždích. Vyznačuje se tečkovitými, kruhovými nebo plošnými krevními výrony, které procházejí přirozeným procesem změny barvy. Do 48 hodin od poranění je přítomný otok a červená nebo modrá barva. Krevní výrony mohou mít charakteristický tvar – otisk ruky, párové modřiny od svírání, obtisk prstenu, rákosky nebo vařečky.
Častým poraněním kůže je vytrhávání vlasů, obvykle v celých chomáčích. Zůstávají po něm většinou okrouhlé lysiny. (1)

• Poranění svalů
Poranění svalů se může projevit jako trhliny nebo jejich přerušení.

• Poranění kostí
Časté jsou zlomeniny žeber, které mohou být způsobeny tupým úderem nebo kompresí. Podezření z týrání vzniká, jestliže se jedná o mnohočetná poranění, podezřelé jsou též např. spirální zlomenina stehenní kosti u dítěte mladšího dvou let. V některých případech rodiče nepřijdou s dítětem do nemocnice vůbec, u takových dětí jsou pak patrné špatně zhojené zlomeniny. "

Čistý text dosahuje cca 25 stran. Práce obsahuje tabulky, grafy, schémata, grafiku a fotografie.
Tato práce obsahuje pravopisné chyby a překlepy. V práci chybí čárky ve větách.
Práce se skládá ze dvou souborů ve formátu MS Word *.doc.