1.	Životní prostředí

1.1.	Definice prostředí

1.2.	Faktory prostředí

2.	Periodicita

2.1.	Biorytmy, sezonní a denní periody

3.	Slunce, sluneční záření

3.1.	Charakteristika záření

3.2.	Vlnové délky

4.	Vliv slunečního záření na mikroskopické organismy

4.1.	Prokaryotické organismy (archebakterie, eubakterie)

4.2.	Eukaryotické organismy

4.2.1.

Řasy

4.2.2.

Prvoci

5.	Vliv slunečního záření na rostliny

5.1.	Krátkodobé adaptace

5.2.	Dlouhodobé adaptace

5.3.	Rozdělení podle intenzity ozáření stanoviště

5.4.	Rozdělení z hlediska fotoperiodismu

6.	Vliv slunečního záření na houby

7.	Vliv slunečního záření na bezobratlé živočichy

8.	Vliv slunečního záření na obratlovce

" 7. Vliv slunečního záření na bezobratlé živočichy
Základní rozdělení bezobratlých živočichů podle reakce na světlo je podobné jako u jiných organismů, tedy na světlomilné (heliofilní) a stínomilné (heliofóbní, sciofilní). Podle pohybové aktivity se dále dělí na denní a noční živočichy. Ti denní jsou aktivní během světlé fáze dne (fotofáze) a ti noční během tmavé fáze dne (skotofáze).
Obecně se dá říct, že bezobratlí jsou vesměs adaptováni na vysoké dávky slunečního záření a potažmo i vysoké teploty, nedostatek vody atd. Proti škodlivým vlivům záření (hlavně opět UV záření) jsou chráněni např. barevnými pigmenty v pokožce, u členovců v kutikule. Tyto adaptace jsou charakteristické především pro suchozemské živočichy, protože ti vodní jsou před částí záření chráněni vodním sloupcem. Ovšem i někteří suchozemští živočichové tyto pigmenty postrádají a jsou to hlavně ty druhy, které žijí trvale v temném prostředí (pod zemí, v jeskyních atp.)
Fotoperiodické změny v průběhu roku ovlivňují u bezobratlých např. migraci, reprodukční cykly a upadání do klidových stadií. Jsou to procesy, které potřebují dlouhodobější přípravu a právě světelný režim je jedním ze spolehlivých indikátorů blížících se změn v prostředí. Fotoperioda dne zase ovlivňuje např. svlékání kutikuly, líhnutí vajíček, produkci pohlavních hormonů aj.

8. Vliv slunečního záření na obratlovce
Světlo výrazně ovlivňuje pohybovou aktivitu obratlovců během dne. Podobně jako u bezobratlých jsou zde skupiny živočichů, kteří jsou aktivní v různou denní dobu. Živočichové diurnální jsou aktivní za bílého dne (např. dravci, sysli, člověk), nokturnální jsou aktivní v noci (sovy, jezevec, prase divoké) a tzv. soumrační živočichové - krepuskulární - jsou aktivní za ranního a večerního šera (srnec). Známé jsou také druhy s polyfázickou aktivitou, které vystřídají klidovou a aktivní fázi několikrát během dne (např. rejsek).
Co se týče vlivu na rozmnožování, rozlišují se hlavně dva typy živočichů. Jedni se rozmnožují při prodlužování světelného dne (ptáci, zajícovci, lasicovité šelmy, srnec), druzí při zkracování dne (jelenovití, ovce a kozy, psovité šelmy). Kratší světelný den ovlivňuje reprodukci většinou těch druhů, které mají delší dobu březosti. V tropických podmínkách je světelný režim téměř neměnný a tak tam rozmnožování probíhá kdykoli během roku. Zkracování světlé části dne má také vliv na migraci, ukládání zásobního tuku a změnu letní srsti na zimní.
S fotoperiodismem živočichů souvisí ještě jeden pojem - biologické hodiny. Je to vnitřní adaptace, která umožňuje předpovídání určitých pravidelných změn prostředí. Nejsou tedy reakcí na vnější podmínky! Vnitřně ovlivňují např. rytmus spánku a bdění, pohybových aktivit, tělesné teploty a produkce hormonů. Tak například, i když se bude živočich nacházet v prostředí, kde se světelné podmínky nemění (třeba v neustálé tmě), přesto se bude v pravidelných intervalech ukládat ke spánku a probouzet..."

Semestrální práce z Agroekologie.