1.	Okruhy literatury

2.	Popis díla

3.	Hlavní myšlenky

4.	Subjektivní názor a citát

5.	Historická část

6.	Životopis Komenského

"VÝKLAD
Komenský se v Labyrintu snaží postihnout a zhodnotit zároveň celý dějinný vývoj lidstva z jakési ptačí perspektivy. Snaží se zde poukázat na jistou povrchnost lidí. Záměrně vybírá postavy s nějakým přesvědčením o životě, díky kterému poukáže na rozpory mezi myšlením lidí a křesťanským jednáním. Bůh je v tomto díle zvýrazňován jako ten největší ideál, kdežto lidé pouze jako „něco zkaženého“.

SUBJEKTIVNÍ NÁZOR, CITÁT
Divadelní hra byla zpočátku poněkud obtížná na pochopení, ale postupem času se odkrývá jedna myšlenka, ta hlavní – marnost lidí. Hra ve mně ale vzbuzovala jakýsi pocit beznaděje a rozhořčení. Zapomíná se tu totiž na dobré vlastnosti a ty vždy nějaké musí být. Hlavním účelem této hry je zřejmě upozornit na zápory lidí a poučit je. Autor tu ale vlastně ukazuje jediné možné řešení – stáhnout se do sebe a žít si ve svém vlastním světě.
„Čím víc vědění, tím víc bolesti.“

HISTORICKÁ ČÁST
Komenský dokončil první verzi spisu v roce 1623, ale opakovaně se ke knize vracel a doplňoval ji. Labyrint světa je dílem, do něhož silně pronikla realita skutečného života a jeho ohlas. Ze všech satir a kritik, které byly v naší starší literatuře napsány, je Komenského Labyrint dílo nejživotnější a nejumělečtější.
J. A. Komenský se narodil 28. března 1592 v Nivnici. Po smrti rodičů a dvou ze čtyř sester (1604) se o něj starala jeho teta ve Strážnici, kde začal studovat. Již při studiu začal pomáhat profesoru teologie a nejmladšímu členu profesorského sboru Janu Jindřichu Alstedovi s pracemi na obecné encyklopedii. Alsted se pro Komenského stal vzorem. Sám pak začal psát dvě velká díla: Poklad jazyka českého, což měl být velký slovník, a dále encyklopedii Divadlo veškerenstva věcí, která ovšem nedokončil. V roce 1616 byl vysvěcen na kazatele a následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské. Po porážce stavovského povstání (1621) byl nucen opustit Fulnek a skrývat se na různých místech v Čechách a na Moravě, protože odmítal konvertovat ke katolictví. Poté se Komenský stěhoval na různá místa, ke svým českobratrským šlechtickým přátelům. Naposled pobýval v Bílé Třemešné v Podkrkonoší. Byl zoufalý z osobních nezdarů i z národní tragédie. Hledal útěchu ve víře. Dále byl později vyhnán do Lešna. Odtud po velkém požáru odcestoval do Amsterodamu, kde později i zemřel. I přesto, že zažil odloučení od vlasti, ztrátu svých žen a utrpení třicetileté války, nepřestal ani ve stáří věřit v lepší budoucnost."