1.	Obecná charakteristika a struktura Smlouvy o EU (Maastrichtské smlouvy)

1.1.	Směry novelizace

1.2.	Institucionální změny

1.2.1.

Rozšíření pravomocí EP

1.2.2.

Principy subsidiarity (čl. 5)

1.3.	Měnová unie

1.3.1.

Maastrichtská konvergenční kritéria zahrnují:

1.4.	Zavedení institutu Evropského občanství

1.5.	Politická práva

1.5.1.

Politická práva v pojetí evropského občanství se skládají

1.6.	Právo na diplomatickou a konzulární ochranu

1.7.	Práva ekonomické povahy

1.8.	Zavedení dvou mezivládních pilířů

1.8.1.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika

1.8.2.

Spolupráce v oblasti justice a vnitra

1.9.	Obecné poznámky ke konceptu 2. a 3. pilíře

1.9.1.

Akty 2. a 3. pilíře se liší od norem acquis communautaire

"OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A STRUKTURA SMLOUVY O EU (MAASTRICHTSKÉ SMLOUVY)
- byla podepsána 7. 2. 1992 a vstoupila v platnost 1. 11. 1993
- smlouva o EU měla velké dopady na vnitrostátní právo EU, že ve všech státech si vyžádala změnu ústavy

NOVELIZACE PROBĚHLA V TĚCHTO SMĚRECH:
1) zřízení EU a vytvoření pilířovité struktury supranacionálních entit
2) zavedení společné zahraniční a bezpečnostní politiky (2. pilíř)
3) zavedení spolupráce v oblasti justice a vnitra (3. pilíř)
4) zavedení občanství Unie
5) vytvoření mechanizmu pro uskutečnění hospodářské a měnové unie
6) rozsáhlé změny v institucionální struktuře
7) posílení demokratických základů, na kt. je budována EU (zavedení principu subsidiarity a transparence)

- smlouva o EU má duální podobu v tom smyslu, že jednak přenáší novelizaci stávajících smluv (smlouvy ES, ESUO, EUROATOMU) a skutečnost, že EU přináší nový dokument, kt. se stala smlouva o EU
- nedílnou součást smlouvy tvoří protokoly a prohlášení
- dochází k přejmenování smlouvy EHS na smlouvu ES
- Evropské společenství by mělo odrážet skutečnost, že v rámci stávajících společenství, smlouva o ES získávala dominantní postavení a tvořila základní smlouvu
- Smlouva o EU určuje složení a strukturu EU, její cíle a principy
2. aspekt
 ani Lisabonská smlouva ani Maastrichtská smlouva nedefinovaly co je to EU
 čl. 1 smlouvy EU uvádí: „Touto smlouvou mezi sebou strany zakládají EU.“

- z této deklarace pochopíme skutečnost, že komunitární pilíř je doplněn o 2 směry působení členských států:
 společná zahraniční a bezpečnostní politika
 spolupráce v oblasti justice a vnitra
- v rámci těchto pilířů není možné uplatňovat komunitární metodu (princip přímého účinku a nadřazenosti norem práva ES) – uplatní se zde metoda mezivládní

INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNY

- původní společenství vznikaly jako seskupení ryze ekonomického charakteru
- ekonomické cíle spočívaly v hospodářské sféře
- EU zasáhla v jiné oblasti společného zájmu členských států. Týká se oblasti, kt. se dotýkají státní suverenity
- každý stát otázky trestního práva procesního velice chrání – je zde koncentrována podstata státní suverenity

ROZŠÍŘENÍ PRAVOMOCÍ EP
- EP získává spolurozhodovací pravomoc ve vymezených oblastech (volný pohyb pracovních sil, právo usazování, vzájemné uznávání diplomů…)
- v případě kooperační procedury (byla zavedena JEA) EP získal právo relativního veta, pokud nedojde k dosažení konsenzu, tak akt je odmítnut x Smlouva o EU zavedla v čl. 251 ES právo absolutního veta
- EP získal nové pravomoci ve vztahu k Evropské komisi → kreační pravomoc – podílí se na schvalování předsedy Komise a ostatních členů EK
- EP získal pravomoc ustanovit dočasný vyšetřovací výbor, kt. by zkoumal přestupky nebo nesprávnosti při implementaci práva Společenství
- došlo k úpravě délky mandátu členů komise – délka 5 let "