1.	Habsburská monarchie a ekonomika českých zemí

1.1.	Integrační a dezintegrační tendence

2.	Ekonomický nacionalismus a „svůj s svému“ – dezintegrace napříč monarchií?

3.	První světová válka a rozpad Habsburské monarchie

4.	Povede rozpad Rakousko-Uherska k hospodářské dezintegraci střední Evropy?

5.	Budování samostatných ekonomik nástupnických států a hospodářské vazby mezi nimi (1920 – 1924)

6.	Posílení ideje středoevropského sblížení, preferenční cla nebo celní unie

7.	Hledání východiska z hospodářské krize

"Habsburská monarchie a ekonomika českých zemí – integrační a dezintegrační tendence
- pod žezlem Habsburků vznikla středoevropská říše udržující si dominantní postavení v regionu
- tato mnohonárodnostní středoevropská velmoc se od pol. 19. st. dostávala do vážných problémů
- R-U plnilo ve střední a jihovýchodní Evropě roli jakéhosi stabilizačního činitele
- R-U se stále zřetelněji opožďovalo za nejvyspělejšími zeměmi Evropy ( Anglie, Německo…)
- v rámci R-U se nacházela zcela zaostalá území Zalitavska, ale i jedno z nejvyspělejších území stř. Evropy – České země (Předlitavsko)
- rozepře Čechů a Němců se promítali i do hosp. života celé monarchie → tyto nacionální spory bránily ve zformování skutečně jednotné občanské společnosti
- Zalitavsko – zemědělství, Předlitavsko – průmysl → R-U = sňatek „pšenice a textilu“
- významný podíl v ek. R-U měli zahraniční investoři – VB, Fr, Něm, ale i Belgie, Švýcarsko a Holandsko → především státní půjčky (v prvé řadě uherských)
- hlavním exportním artiklem R-U byl cukr (dále pak sklo, porcelán, stroje a textil)
- největší význam měl pro R-U obchod s Německem
- únor 1906 – nový celní zákon – zvýšení cel → proti konkurenci německého průmyslového zboží
- české země – nejrozvinutější průmysl v R-U, ale i významná zemědělská výroba (intenzivní obilnářství, prům. plodiny), dostatečné energetické zdroje, staleté tradice ve sklářství a textilnictví
- technická úroveň průmyslu ovšem poněkud zaostávala za nejnovější technikou
- mzdy dělnictva hluboko zaostávaly za úrovní mezd ve Vídni
- česká buržoazie ve svém hospodářském vzestupu uměle bržděna – vlastnila především
malé a střední továrny → v klíčovém hutnictví a hornictví neměla žádný vliv
- významnější postavení v bankovnictví – akumulace kapitálu, vznikají nár. české peněžní ústavy
- český kapitál směřoval hlavně do hosp. méně rozvinutých zemí R-U, dále pak na
Balkán a do Ruska → slovanská hospodářská vzájemnost
- konec 19. st. – letité česko-německé spory se v této době přesunuly do oblasti hospodářské
→ zápas o zachování české národní svébytnosti tak měl být rozhodnut na hosp. poli

• Ekonomický nacionalismus a „svůj s svému“ – dezintegrace napříč monarchií?
- až do 1850´ se čeští Němci nemuseli hosp. vlivu Čechů obávat, byl totiž minimální"