1.

Úvod

2.	Závislost na psychoaktivních látkách

2.1.	Definice závislosti

2.2.	Definice psychoaktivní látky

2.3.	Proč lidé ale vlastně sahají po takových látkách, jako jsou drogy?

2.4.	Jaké je obecné vymezení pojmu droga

2.5.	Jaký způsobem je užívání drog nebezpečné?

2.6.	Co se nám vybaví jako první, řekneme-li účinky a následky drog?

2.7.	Kdo je zvláště ohrožen braním a užíváním drog?

2.8.	Jak je možné závislost léčit?

2.9.	Co má ale největší vliv na to, aby člověk našel motivaci k tomu se nechat léčit?

2.10.

Jak samotná léčba probíhá?

2.11.

Co je to psychoterapie je?

3.	Problematiku drog a drogová situace v ČR v roce 2001

4.

Závěr

"Nejprve si definujeme pojmy, se kterými budeme pracovat. První termín, který si definujeme a který je také prvním slovem z názvu naší práce, je závislost. Co je to závislost? Závislost je stav, v němž se člověk není schopen obejít bez určité látky, případně činnosti (Matoušek, 2003, s. 270). Čím se závislost charakterizuje? Má určité příznaky – závislý často cítí velké nutkání si vzít drogu, protože mu pomůže osvobodit se od jeho starostí. Dalším příznakem závislosti, je zvyšování tolerance na drogu - člověk potřebuje stále vyšší množství drogy, aby začala mít určité účinky. Užití drogy negativně ovlivňuje sebeovládání a může vyvolávat abstinenční syndrom v situaci, kdy člověk nemá dostupnou drogu a je u něho zjevné, že po ní touží a potřebuje jí. Druhým termínem, který si definujeme, je psychoaktivní látka. Psychoaktivní látka je látka, která může změnit psychický stav, obvykle subjektivně žádoucím způsobem (Vágnerová, 2003, s. 66). Psychoaktivní látkou je tedy každá droga – extáze, kokain, heroin, pervitin a další.
Proč lidé ale vlastně sahají po takových látkách, jako jsou drogy? Člověk je složitá osobnost, ze kterých se skládá společnost, proto žít v ní je složité a přináší to různé konflikty a problémy. Člověk se snaží již od dob dávných vynalézt něco, co by mu od problémů alespoň na chvíli ulehčilo. Jako jednu z možností útěku z reality vnímá možná právě drogu, která mu alespoň na chvíli učiní svět růžovým, i když propad je obvykle hrozný a prozření z bláhového stavu velmi nepříjemné. Užívání drog u mladých lidí je často ovlivněno snahou zapadnout do party, aby nevyčnívali u vrstevníků. Mladí lidé se často snaží zbavit nudy, která může jejich život naplňovat. Doma nemají zázemí a nic milého je tam nečeká, rodiče s nimi nesdílí život, a tak utíkají k náhradním řešením, jakým je trávení času s drogou, která jim dodá uspokojení nebo otupí jejich psychiku, a oni tak nemusejí přemýšlet. Lidé rádi experimentují a není tomu jinak v této oblasti, hledají nové alternativy. Mladí lidé chtějí působit dospěle a mají pocit, že pokud si dají drogu, jejich prestiž zejména u jejich vrstevníků vzroste. Prestiž možná sice vzroste, ale následky mohou být fatální a nevratné. Období dospívání je spojeno s tvořením nových názorů, s tím, že člověk přijímá normy anebo se jim naopak vzpírá, proto se mladí lidé bouří a dávají najevo své nepřijetí norem, které je svazují a omezují, podle jejich názoru. Mladí se proto chtějí vzepřít společenskému řádu, touží dát najevo, že je svět pro ně možná nepřátelský, že se v něm necítí dobře a nechtějí dodržovat normy, jež jsou podle jejich názoru možná nesmyslné. Ať už jsou to jakékoliv důvody, jedno je jisté – drogy člověka ničí a dokáží z něho učinit trosku, přesto se stále nacházejí lidé, kteří chtějí utéci z reality tímto způsobem, a propad ze světa iluzí do reality pro ně není překážkou.
Zkusme se ale zamyslet ještě nad jednou věcí – jaké je vlastně obecné vymezení pojmu droga. Droga neboli psychoaktivní látka působí na změnu stavu naší psychiky – může to být tedy pro někoho i káva, na které je závislý? Může to být sex, bez kterého daný jedinec skoro nemůže žít a pokud ho nemá, tak dosahuje nevyrovnanosti psychiky a objevují se u něho jisté příznaky, že mu chybí? Může to být internet, počítač, mobil aj.? Tato otázka je nelehká. Budeme-li v pozici, kdy sami na kávě či jiné diskutované věci nejsme závislí, asi řekneme, že droga to je. Budeme-li ale v opačné pozici, kdy na kávě či jiné věci závislí jsme, pravděpodobně si budeme říkat, že v našem případě to závislost ještě není a že káva droga není, že je to jen náš takový ranní rituál ta káva po snídani. Kde je tedy hranice, co ještě je droga a co ne? Hranice si každý musí v tomto stanovit sám, je to na jeho vlastním vědomí s vědomí. Koneckonců, budeme-li mluvit o závislosti na alkoholu, zjistíme, že v počátečním stadium alkoholu se nachází každý z nás, kdo třeba i nepravidelně pije alkohol. Stáváme se tedy vlastně potencionálními závislými lidmi. Kolik z nás si to uvědomuje, jak je hranice mezi závislostí ne nezávislostí na jednu stranu široká a na druhou stranu tenká? Můžeme říci, že pro někoho je představa, že by se stal alkoholikem hrozně vzdálená, ale na druhou stranu nikdo neví, jaké budou naše životní okolnosti a začneme-li v době krize velmi často pít alkohol, stane se pro nás hranice mezi závislostí a nezávislostí velmi úzká, tak jak jsme o tom výše mluvili."

Práce pro předmět Psychopatologie a patopsychologie - Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky.