1.

Úvod

2.

Spánek

2.1.

Usínání

2.2.	Fáze spánku

2.3.	Poruchy spánku

3.

Sny

3.1.	Zajímavosti

4.

Závěr

"II. Spánek
Je to základní funkce organismu, reakce na únavu, jedna z nevyzpytatelných záhad přírody, periodický návrat k embryonálnímu stavu, je to stav, v němž místo aktivit orientovaných na vnější svět nastupují aktivity zaměřené na procesy tvorby a regenerace buněk a tkání. I když je definic spánku mnoho, žádná z nich podstatu spánku nevystihuje zcela přesně.
Během spánku klesá naše tělesná teplota, zpomaluje se látková výměna, snižuje se svalové napětí, zpomaluje se srdeční frekvence, dýchání, činnost trávící a vylučovací soustavy, a v „plném proudu“ je pouze regenerace buněk. Avšak část mozku zůstává aktivní i ve spánku. Důkazem zůstatkových aktivit odpočívajícího mozku jsou nejen sny, ale i některé další jevy. Například, každá matka se vzbudí v okamžiku, kdy se ozve její miminko (zatímco mnohem silnější, intenzivnější podnět jí neprobudí), mlynáře okamžitě vyburcovalo ze spánku zastavené mlýnské kolo atd. Podle I. P. Pavlova za to mohou tzv. ohniska aktivity, která v důsledku jistých specifických podnětů působících z vnějšku okamžitě přepínají mozek na stejný rytmus, jaký panuje při bdění. Známo je také to, že mnoho lidí si dokáže nastavit tzv. vnitřní hodiny, díky nimž se probudí na minutu přesně ve chvíli, kdy si zamanou či kdy to potřebují. Pokud se tato situace denně opakuje, zůstává spánek kvalitní, ale když se toto stává výjimečně, dochází obvykle k méně hlubokému a nekvalitnímu spánku.
Lidé spí v noci, protože tento „zvyk“ máme už po tisíce let zakódovaný v genech a to díky tomu, že se člověk podřizoval přírodě a jejím změnám. Jde o tzv. biologické hodiny, které má v sobě uloženy každý z nás. Ty ovlivňují spánek a bdění, ale také rytmus změn tělesné teploty, hladiny hormonů a pohybové aktivity. A není je možné během krátké doby změnit. Lidé se dají rozdělit do dvou skupin. Na skřivany, kteří stávají brzy ráno, ale večer jsou neschopní téměř jakýchkoliv vyšších výkonů. A na sovy, které jsou schopné dobře pracovat večer či do hluboké noci, za to ráno jsou nemotorní jako slepá koťata. Toto dělení se vyplácí respektovat a pokud možno svůj biorytmus dodržovat.
Potřeba spánku je velmi různorodá a má genetický podklad. Někomu stačí po celý život spát pouze čtyři hodiny denně. Na druhé straně jsou i tací, kteří se bez devítihodinového pobytu na lůžku neobejdou. (Podle výzkumů 45% lidí 5–6 hodin spánku, 43% lidí 8-9 hodin denně a 12% jiný počet hodin) Platí totiž, že kdo se probudí odpočatý, plný síly a elánu, ten je dostatečně vyspalý. Podle lékařů není zdravé spát méně než 5 hodin denně, protože právě takový čas je potřebný na obnovu buněk a tudíž i na obnovu našich fyzických a psychických sil. U dětí je potřeba spánku pochopitelně vyšší. U novorozeňat by to mělo být asi 20 hodin, dítě do 2 let 16 hodin, ve věku mezi 2-3 roky by dítě mělo spát asi 12 hodin, od 4 let asi 11hodin…atd.
Zajímavý je fakt, že během hlubokého spánku naše tělo změní polohu až 40krát. Aniž si to uvědomuje, můžeme pohnout rukou, nohou nebo se úplně obrátit.

1.) Usínání
Je to pozvolný přechod z bdělého stavu do spánku, který může trvat různou dobu. Mnoho lidí usne téměř okamžitě, ale většina z nás potřebuje k usínání nejen jistý čas, ale i specifický rituál (např. určitou polohu při usínání, jídlo před spaním atd.). Při usínání může docházet k řadě neobvyklých jevů. Někdy je provázeno záchvěvy a záškuby, reagujícími na pocity létání či padání. Obvykle nejde o nic jiného než o „svévoli“ míchy, kterou přestala ovládat mozková kůra. Někteří lidé mají usínání „zpestřeno“ tím, že slyší volání nebo jiné zvuky, nemusí jít o psychickou poruchu. "

V práci jsou opominuty tyto zdroje: http://www.ssvp.wz.cz/Texty/Freud.html; http://www.gamepark.cz/dogmapovidka_part_
7_a_prominte_mi_za_spam_ale_nevysly_mi_radky_255939.htm.
Gymnázium Lovosice.