1.	Přepis rozhovoru

2.	Komunikační rozbor

2.1.	Popis situace

2.2.	Forma komunikace

2.3.	Jazykové moduly

2.4.	Komunikační styl

2.5.

Závěr

"Jules Winnfield: Řekni, Vincente.
Vincent Vega: Royale se sýrem.
Jules Winnfield: Royale se sýrem. Víš, proč tomu tak říkaj?
Brett: Asi... kvůli metrický soustavě?
Jules Winnfield: Podívejme, jakej má mozek... ten Brett! Ty seš moc chytrej parchant! Je to tak. Co je v tom?
Brett: Sprite.
Jules Winnfield: Sprite, fajn. Vadilo by ti, kdybych to splách tím tvým chutným nápojem?
Brett: Poslužte si.
Jules Winnfield: Bezva. Ty kašpare, víš proč jsme tu?
Komunikační rozbor:
Pokud známe situaci tohoto rozhovoru, mužeme si všimnout zcela nefunkčního situačního kontextu, neboť Jules a Vincent téměř vtrhnou do cizího bytu. Namísto, aby začali řešit záležitost za jakou přišli, začnou se bavit o hamburgrech, jako by se nic nedělo. Taktéž nefunguje vztahový, což si lze všimnout, jak se Jules chová povýšeně. V části kdy žádá o zkoušku hamburgeru a zapití ho chutným Sprite nápojem je to pouze formalita. Brad je v situaci, kdy nemohl nic jiného říci, neboť ví, že by ho čekal ne zrovna pěkný osud. Jediný časový kontext funguje zcela bez problémů, neboť Brett je v podřadné pozici a poslouchá každé slovo. Chce řící to, co Jules chce slyšet.
Komunikace je věcná a poměrně prostá, což lze vidět na jednoduchýc větách „Jaký jsou? –Jsou dobrý. –Nevadí, když ochutnám?“ Také je zde i vztahová, kdy si nic nevezme násilím, ale vždy se zeptá, popřípadně se to pokusí opsat, aby šlo vycítit, jakoby s ním soucítí a nechce mu nijak ublížit.
Z Jazykových modů velmi často používá adjektivní modus, pár příkladů za všechny „moc dobrý hamburgery“ ve kterém se nachází i adverbiální modus, který již není tak častý. V této situaci Jules vyzdvihuje hamburgery jiné firmy, aby poukázal, že jich již pár vyzkoušel. Proto poté mohl navázat „Jaký jsou?“ a požádat o zkoušku. „Přece mu neodepřu hamburger jenž ještě neměl.“ Ke konci také použije větu „Ty seš moc chytrej parchant!“
Ohledně komunikačních stylů je velmi ošemetná situace. Je na hranici konvenční a operativní. Rozhovor mezi Julesem a Brettem je konvenční neboť se celou dobu baví o Brettově snídani, což jsou hamburgery se Spritem. Ale také, lze vycítit asymetrii pozic, kdy Jules je nad Brettem, kterému není moc do řeči a odpovídá krátce a stručně. Nedokáže Julesovi odporovat, vyhoví mu ve všem...
Nelze popsat nějaké chyby v komunikaci, poněvadž jak určité komunikační styly a kontexty fungují, takže ho lze nazvat funkčním rozhovorem.
Z teorie komunikačních pozic ve stresu dle Virginie Satirové nelze určit jednotně nějakou pozici. Brett je sice ve stresu, ale převládá v něm konvenční styl komunikace, na kterém nelze vyčíst nějaké vztahy anebo potřeby druhých."