1.	Život & kariéra

1.1.	Projekt o veřejných zaměstnancích a občanských službách

1.2.	Teorie procesního přístupu

1.3.	Přínos procesních přístupů

1.4.	Nabídky na univerzitní předsednictví

2.	Umění přizpůsobit se

2.1.	Zmínka o knize Recenze veřejné správy

2.2.	Gulickovy hlavní myšlenky

"Gulick pracoval na mnoha projektech, jako byla například studie o veřejných zaměstnancích a občanských službách. Tento projekt řídil v době svého působení v The Social Science Research Council. Roku 1936 byl jmenován do The President’s Committee on Administrative Management a v lednu roku 1937, kdy byla zpráva z tohoto postu doručena presidentu Rooseveltovi, byly tímto položeny základy pro největší změny exekutivy federální vlády od přijetí Ústavy. Tato zpráva je z historického hlediska považována za velmi důležitou, protože v úvodu tohoto dokumentu (nadepsaném „Poznámky k teorii organizování“) jsou poprvé vyjádřeny Gulickovy příspěvky k této teorii. Tyto se později staly základem pro vývoj teorie veřejné administrativy.
(eko.fsv.cvut.cz/~casensky/TeRi/Prezentace/Luther%20Gulick.ppt)

Nyní je toto známo jako Teorie procesního přístupu, která se snaží popsat, jak zvládnout procesy řízení a jak vymezit a určit přesně funkce vedoucích pracovníků. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Management)

První příspěvek je POSDCoRB. Tento koncept zahrnuje:
1. plánování (Planning)
2. organizování (Organizing)
3. personální zajištění (Staffing)
4. přikazování (Directing)
5. koordinaci (Coordinating)
6. evidenci (Reporting)
7. rozpočtování (Budgeting)
Výhody funkčních procesních přístupů jsou prosté, jasné a jednoduché členění manažerských funkcí. Tyto přístupy jsou ale naopak pro svou složitost málo operativní – zdůrazňují spíše uspořádání procesů než obsahovou náplň řídícího procesu a kladou malý důraz na lidský faktor v řízení (např. motivace pracovníků a pracovních kolektivů, komunikace, neformální organizace apod.). (http://www.e-skripta.eu/ssos/index.php?id=skripta/rocnik3/management/management-kap6)
Přínosem procesních přístupů je propracování manažerských funkcí a jejich odlišení od ostatních expertních činností. Dosáhlo se jasného, stručného a jednoduchého roztřídění manažerských činností. Autoři se málo zajímali o pracovní motivaci, komunikaci, neformální organizaci mezi pracovníky. Pro složité situace jsou tyto přístupy málo pružné, protože zdůrazňují všeobecnější uspořádání jednotlivých činností než obsahovou náplň řídícího procesu podle konkrétních podmínek.
Silně s v této vývojové etapě začal prosazovat behavioristický přístup k managementu, který se dá definovat jako studium pozorovatelného lidského chování v organizacích.
(eko.fsv.cvut.cz/~casensky/TeRi/Prezentace/Luther%20Gulick.ppt)
Druhým příspěvkem je zformulování principů hierarchické organizace a to včetně pojednání o podmínkách, za kterých by se měli tyto různorodé principy používat. Gulick přiznává vliv, který na něj měl Fazol – díky němu totiž začal na administrativní management nahlížet jako na živoucí a rostoucí proces."

Práce obsahuje fotografii.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů řádně uvedených v textu.
Práce pro předmět Organizace a řízení - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací.