1.	Žáruvzdorné materiály

1.1.	Charakteristické vlastnosti a rozdělení žáruvzdorných materiálů

1.1.1.

Základní vlastnosti

1.1.2.

Rozdělení

1.2.	Výroba žáruvzdorných materiálů

1.2.1.

Základní principy

1.2.2.

Lisování

1.2.3.

Slinování

1.3.	Základní vlastnosti žáruvzdorných materiálů

1.3.1.

Kritéria hutnosti

1.3.2.

Mechanické vlastnosti

1.3.3.

Tepelné vlastnosti

1.3.4.

Thermomechanické vlastnosti

1.3.5.

Další významné vlastnosti

1.4.	Žáruvzdorné materiály a letecký průmysl

2.	Žárupevné materiály

2.1.	Základní charakteristika žárupevných materiálů

2.1.1.

Základní vlastnosti žárupevných materiálů

2.1.2.

Rozdělení žárupevných materiálů

2.2.	Jednotlivé kategorie žárupevných materiálů

2.2.1.

Slitiny neželezných kovů (Al, Ti)

2.2.2.

Uhlíkové oceli

2.2.3.

Žárupevné nízkolegované oceli

2.2.4.

Martenzitické oceli a ocelolitiny typu 9 - 12 % Cr

2.2.5.

Austenitické Cr-Ni oceli a ocelolitiny s přídavkem legujících prvků

2.2.6.

Oceli na ventily

2.2.7.

Slitiny na bázi Ni, Fe a Co

2.2.8.

Materiály na bázi intermetalických fází

2.2.9.

Slitiny obtížně tavitelných kovů

2.3.	Žárupevné materiály v leteckém průmyslu

"1.3.5. Další významné vlastnosti
Nejvýznamnějšími dalšími vlastnostmi zkoumanými u žáruvzdorných materiálů jsou vlastnosti chemické, mineralogické, thermochemické a thermofyzikální. Vzhledem k délce a podrobnosti tohoto textu je nebudeme podrobně rozebírat.

1.4. Žáruvzdorné materiály a letecký průmysl
Žáruvzdorné materiály se v letectví používají především ke konstrukci leteckých motorů, kde působí velmi vysoká teplota spolu s vysokým tlakem vzduchu procházejícího turbínou. Nacházejí zde velké uplatnění také materiály na bázi intermetalických fází titanhliník, které se vyznačují rovněž vysokou žárupevností.

2. Žárupevné materiály
2.1. Základní charakteristika žárupevných materiálů
2.1.1. Základní vlastnosti žárupevných materiálů
Žárupevné oceli a slitiny jsou materiály používané pro práci za zvýšené teploty, kterou vymezuje mezní teplota Tg. Tuto pro každý materiál vyznačuje průsečík dvou charakteristik pevnostních vlastností za zvýšené teploty - minimální meze kluzu Re (Rp0,2) a časové pevnosti při tečení RmT/T/t (RZ/t/T).
Základním požadavkem kladeným na všechny žárupevné materiály je zachování určitých mechanických vlastností při vyšší teplotě. Teplota sice není jediným činitelem rozhodujícím o procesech deformace a poškození, je však v tomto ohledu faktorem nejdůležitějším. Na všechny žárupevné materiály jsou kladeny následující požadavky:
- vysoká a dlouhodobá pevnost při tečení
- vysoká mez kluzu a pevnost v tahu
- dobrá tvárnost, tažnost a odolnost proti křehkému porušení
- vysoká odolnost proti tepelné a tepelně-mechanické únavě během explotace -
zejména proti nízkocyklové únavě
- stabilita strukrury a vlastností, nízká náchylnost jak k poklesu zpevnění, tak k nárůstu zpevnění a provozní křehkosti
- výhodné fyzikální vlastnosti - pokud možno vysoký součinitel tepelné vodivosti a nízký součinitel teplotní roztažnosti
- dobrá žáruvzdornost a korozní odolnost v prostředí spalin a vodní páry
- dobré technologické vlastnosti - vhodnost k tváření, svařitelnost
- přiměřeně nízká cena
- martenzitické oceli a ocelolitiny typu 9 - 12 % Cr; používané ve stavu tepelně zušlechtěném, obsahující jako hlavní legující prvky Mo a V, a navíc W, Nb, N a B; tyto oceli jsou určeny pro práci za standardních podmínek provozu, tj. do 560 °C, a v blocích s nadkritickými parametry, tj. do 620 °C, při tlaku do 30 MPa
- austenitické Cr-Ni oceli a ocelolitiny s přídavkem legujících prvků - Mo, Ti, Nb, V, W, Ta, Zr a B, a navíc N, Cu a Al, s chemickým složením proměnlivým v širokých mezích; používané za teplot do 650 °C"

Práce obsahuje tabulku.
Práce je ve formátu Adobe Acrobat *.pdf. Obsahuje 4 soubory.
Semestrální práce z předmětu Speciální materiály a technologie - České vysoké učení technické, Fakulta dopravní.