1.	Teoretická část

1.1.	Proces přijímání pracovníků

1.1.1.

Plánování zaměstnanců

1.1.2.

Získávání a výběr zaměstnanců

1.1.3.

Metody získávání pracovníků

1.1.4.

Popis pracovního místa

1.2.	Pracovní smlouva

1.2.1.

Obsah pracovní smlouvy

1.2.2.

Náležitosti pracovní smlouvy

1.2.3.

Předmět smlouvy

1.2.3.1.

Druh práce

1.2.3.2.

Den nástupu do práce

1.2.3.3.

Místo výkonu práce

1.2.3.4.

Doba trvání pracovního poměru

1.2.3.5.

Mzda, splatnost a výplata mzdy

1.2.3.6.

Další ujednání

1.2.3.7.

Sjednání zkušební doby

1.2.3.8.

Datum a místo podpisu, podpis smluvních stran

1.3.	Pracovní smlouva

1.4.	Změna pracovních podmínek pracovní smlouvy

"Proces přijímání pracovníků
3.1.1. Plánování zaměstnanců
Prvním krokem v přijímání pracovníků je zaměstnance si naplánovat. Plánování zaměstnanců a s ním spojené profesní plánování a kvalifikační struktury zaměstnanců patří k nejdůležitějším úkolům personální řízení. Plánování zaměstnanců je velmi důležité na úspěšný chod a rozvoj firmy. Cílem plánování zaměstnanců je dosáhnout rovnováhy mezi potřebou pracovních sil a použitelnými zdroji a uspokojit tuto potřebu v souladu s žádoucí strukturou zaměstnanců.
Nad otázkou plánování zaměstnanců se organizace zajímají v okamžiku, kdy znají prognózu vývoje pracovních sil a prognózu vývoje zdrojů pracovních sil. Lze také říci, že nad touto otázkou se zamýšlejí, jestliže předpokládají vývoj výrobního programu, změnu technologie, změnu situace na trhu práce a další.
3.1.2. Získávání a výběr zaměstnanců
Když si firma odpověděla na otázky týkající se plánování zaměstnanců, může začít uvažovat o přijetí zaměstnanců. K přijímání zaměstnanců může použít vnější či vnitřní zdroje.
Vnější zdroje – představují nabídku práce pracovníků především z oblasti regionu (není však podmínkou), zahrnují pracovníky vstupující do výrobního procesu (absolventy škol), uvolněné zaměstnance z jiných organizací nebo zaměstnance projevující zájem o změnu zaměstnání.

Do hlavních vnějších zdrojů patří:
 Volné pracovní síly na trhu práce,
 Čerství absolventi škol či jiných institucí připravujících mládež na povolání,
 Pracovníci jiných organizací, kteří jsou rozhodnuti změnit zaměstnavatele

Doplňkovými zdroji mohou být:
 Ženy v domácnosti,
 Důchodci,
 Studenti,
 Pracovní zdroje v zahraničí.

Vnitřní zdroje – představují zaměstnance uvolněné v důsledku technického rozvoje, změny struktury výroby či organizačních změn, dále zaměstnance, kteří chtějí vykonávat náročnější práci nebo chtějí i z jiných důvodů změnit pracoviště. Výhodou vnitřních zdrojů je, že organizace zná vlastnosti a schopnosti zaměstnanců, jejich zaměstnání je levnější a je u nich předpoklad vyšší stability v zaměstnání.
Vnitřní zdroje pracovních sil tvoří:
 Pracovníci uspoření v důsledku technického rozvoje,
 Pracovníci uvolňování v souvislosti s ukončením nějaké činnosti či s jinými organizačními změnami"

Práce obsahuje částečný opis Zákoníku práce, část II, hlava 2 - Pracovní poměr, pracovní smlouva.