Úvod
Zdůvodnění výběru témata

1.	Sociální klima

1.1.	Teorie Sociální klima

1.2.	Nepříznivé klima společnosti

1.3.	Shrnutí kapitoly

2.	Malé skupiny

2.1.	Teorie „Malé skupiny“

2.2.	Pracovní skupina

2.2.1

Sociální normy pracovní skupiny

2.2.2

Skupinový konformismus

2.3.	Shrnutí kapitoly

3.	Komunikace v pracovním prostředí

3.1.	Komunikace uvnitř člověka

3.2.	Zásady úspěšné komunikace

3.3.	Komunikace v organizaci

3.4.	Shrnutí kapitoly

4.	Mezilidské vztahy

4.1.	Vztah ke druhému

4.2.	Typy základních vztahů

4.3.	Pracovní vztahy

4.4.	Pracovní vztahy versus vztahy soukromé

4.5.	Shrnutí kapitoly

5.	Role nadřízeného

5.1.	Vůdce týmu

5.2.	Jsou vůdci potřební ?

5.3.	Shrnutí kapitoly

6.	Pracovní spokojenost a motivace pracovního jednání

6.1.	Pracovní spokojenost

6.2.

Motivace

6.2.1.

Teorie motivace pracovního jednání (S. Schachter)

6.2.2.

Dvoufaktorová motivačně-hygienická teorie (F. Herzberg)

6.2.3.

Teorie spravedlnosti (J.S.Adams)

6.2.4.

Teorie X a teorie Y (D. McGregor)

6.3.	Shrnutí kapitoly

7.	Podmínky činnosti člověka v pracovním prostředí

7.1.	Práce a životní prostředí

7.2.	Fyzikálně chemické podmínky

7.2.1.

Zamyšlení se nad příkladem z praxe- open space

7.3.	Vlivy odpočinku, únavy a monotonie

7.3.1.

Zamyšlení se nad příkladem z praxe – tlak na dodržování pracovní doby

7.4.	Shrnutí kapitoly

8.	Význam práce v životě člověka

8.1.	Osobnost člověka z hlediska jeho uplatnění v zaměstnání

8.2.	Charakteristika činnosti člověka

8.3.	Činnost a chování člověka v práci

8.4.

Shrnutí

9.

Výzkum

9.1.	Charakteristika výzkumu

9.2.	Metoda a organizace výzkumu

9.3.	Základní charakteristika zúčastněných

10.	Výsledky výzkumu

Závěr
Seznam použité literatury
Anotace
Klíčová slova

2.2.1 „ Skupinový konformismus
Velmi zajímavá problematika malých skupin a nejen jejich. Hovoříme zde o tendenci jít s davem. Lidé podléhají nátlaku skupiny. Takový konformista může mít v životě ovšem více výhod, např. dokáže překonávat různá úskalí snáz než individualista, který nebývá svou skupinou příliš oblíben. Zmíněná výhoda ale často vyústí v sebelítostivé odříkání. Stává se to tehdy, když konformista zjistí, že se nonkonformistovi podařilo vyniknout. V souvislosti s vlivem, jaký skupiny na své členy mají, nám tedy vyvstává celá řada otázek, mně se zdá nejzajímavější :

Přizpůsobujeme se své skupině i názorově, anebo se pouze chováme tak, abychom na sebe upozornili?
K odpovědi se dostaneme tak, že si nejprve vyjmenujeme faktory, které na konformismus působí, je to :

- Naše osobnost - pokud jsme osoba, která má o sobě nízké mínění, budeme podléhat vlivu skupiny snáze než ti, co o svých kvalitách nepochybují a to také názorově,
- naše vzdělání, kvalifikace, praxe v daném oboru – a to i opačně. Pokud bude skupina složena s odborníků v oblasti, kde já jsem laikem, s největší pravděpodobností podlehnu jejím názorům,
- složení skupiny.

Pojďme se podívat také na důsledky konformismu :

- Podrobení se
Jedince motivuje ke konformním postojům buď odměna nebo snaha o oddálení či zabránění trestu. Tedy jeho názory se nemění. Vliv se objevuje pouze v oblasti chování. Pokud ovšem toto chování trvá příliš dlouho, mohli bychom začít mluvit i o názorové změně. V tomto případě si je podléhající osoba vědoma tlaku okolností. Jako dobrý příklad dlouhotrvající konformity můžeme uvést velmi často viděný jev – tedy člověka, který zůstává na jedné pozici jen proto, že je tam velmi dobře finančně ohodnocen – jeho práce ho jinak nebaví, firma mu nic neříká atd.

- Identifikace
Zde běží o takový důsledek vlivu skupiny, kdy cílem a přáním jedince je, aby se zalíbil určité osobě. Nemluvíme zde nejen o osobách z blízkého okolí, ale také např. o literárních či filmových hrdinech. U identifikace začíná pomalu jedinec přebírat názory a hodnoty, které přijímá. Stálá přítomnost odměny a trestu není nutná, protože osoba, s níž se chceme identifikovat nemusí být vůbec nablízku. Americký sociální psycholog Aronson hovoří o efektu strýčka Karla, který představuje jakýsi nedostižný vzor z dětství. Přestože se jíž dávno nestýkáme, stále je pro nás vzorem a pokud se v dospělosti nesetkáme s osobami, jejichž postoje a názory uznáme za přesvědčivější, může na nás strýček Karel působit až do důchodu

- Internalizace
Tedy nejhlouběji zakořeněná konformita. V tomto případě se názory skupiny stávají součástí našeho systému hodnot. Internalizace jistých hodnot představuje nezbytnou podmínku naší socializace. Podlehnout ovšem nemusíme jen v důsledku vlivu malé skupiny. Tedy nejen pracovní skupině nebo rodině, ale můžeme podlehnout také tlaku životního stylu.

1.1. Shrnutí kapitoly
V této kapitole jsme si jasně ukázali, jak důležitou roli v pracovních vztazích a potažmo v mezilidských vztazích na pracovišti může sehrát pracovní skupina, v které jsme. Začnou-li např. kolegové v práci pomlouvat nepřítomnou kolegyni, která je shodou okolností naší dobrou přítelkyní, nemůžeme vyloučit, že zůstaneme ticho a nepřidáme se – zejména pak, zapojí-li se i vedoucí oddělení. Hned můžeme hovořit o vzniku dost závažného problému v mezilidských vztazích na pracovišti. “

Práce obsahuje tabulky a grafy. Čistý text dosahuje cca 30 stran.