1.	Dítě předškolního věku s nerovnoměrným vývojem jednotlivých psychických složek

1.1.	Rovnoměrný vývoj dítěte předškolního věku

1.2.	Nerovnoměrný vývoj

1.3.	Poruchy jednání i myšlení

1.4.	U nevyváženého vývoje osobnosti dítěte bývají přítomny tyto rysy

2.	Školní zralost jako důsledek procesu zrání a učení, kritéria při posuzování, charakteristiky jejich jednotlivých složek

2.1.	Hlavní kritéria posouzení školní zralosti dětí

3.	Hyperaktivita dítěte mladšího školního věku - souvislosti vývojové, výchovné a další

3.1.	Chování hyperaktivních dětí

3.2.	Výchova, hlavní výchovné zásady

3.3.	Psychoterapie nebo léky

3.4.	Omyly o hyperaktivitě

4.	Problémy řečového vývoje - souvislosti s různými danostmi z psychologického hlediska

4.1.	O vývoji řeči

4.2.

Křik

4.3.	Předřečové období

4.4.

Rozumění

4.5.	První slova

4.6.

Opakování

4.7.	Rozvoj slovní zásoby

4.8.	Přehled poruch řeči

5.	Vývojové zvláštnosti dítěte raného věku - příčiny, důsledky, psychologické souvislosti, vlivy rodiny

6.	Adaptace dítěte na školu z pohledu psych. vývojové, pedagogické a sociální

7.	Specifické poruchy učení - příčiny, psychologické aspekty, vlivy na osobnost dítěte, obranné mechanismy dítěte, reakce rodiny a školy

7.1.	Nespecifické poruchy učení

8.	Poruchy chování v mladším školním věku - vývojový pohled na možnosti jejich vzniku, souvislosti sociálně psychologické, osobnostní, pedagogické

8.1.	Podstata a příčiny poruch chování

8.2.	Hyperkinetické poruchy

8.3.	Tikové poruchy

8.4.	Poruchy chování

8.5.	Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství

8.6.	Separační úzkostná

8.7.	Jiné poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a adolescenci

8.8.	Mechanismy odstraňování poruch chování

9.	Druhy učení člověka a druhy učení uplatňované ve škole. Psychologické mechanismy

9.1.	3 základní druhy učení: Specificky lidské formy učení

9.2.	Co je učení

9.3.	Formy a druhy učení

10.	Talentované a nadané dítě ve škole - teoretické zdůvodnění superiority, vývojové a sociální aspekty jejich života

10.1.

Lidský vývoj

10.2.

Vysoké nadání

10.3.

Formy nadání

10.4.

Vysoké nadání a talent

10.5.

Rozpoznávání a podpora nadání, typické poznávací charakteristiky

10.6.

Typologie nadaných dětí

10.7.

Obtíže v identifikování rozumově nadaných žáků

10.8.

Možnosti podpory nadání

11.	Žák v náročných školních situacích, způsoby vyrovnávání s nároky, obranné mechanismy, důsledky těchto situací pro školní práci i osobnostní rozvoj

11.1.

Obecná charakteristika školní zátěžové situace

11.2.

Stresory

11.3.

Psychosociální stres

11.4.

Zvládání zátěže

11.5.

Vnitřní zdroje zvládaní zátěže

11.6.

Vnější zdroje zvládaní zátěže

11.7.

Diagnostika zvládaní zátěže

12.	Podprůměrné školní výkony - psychologické souvislosti vysvětlující vztah k úrovni rozumových schopností, procesu motivace, citovému zpracování

12.1.

Příčiny neprospěchu podmíněné žákovou osobností

12.2.

Příčiny rozporu mezi žákovou všeobecnou inteligencí a dosahovaným prospěchem

12.3.

Příčiny neprospěchu žáka podmíněné učitelovou osobou

12.4.

Příčiny neprospěchu žáka podmíněné rodinou žáka

13.	Osobnost učitele z hlediska zastávaných rolí ve školském procesu.

14.	Školní třída jako skupina, sociálně psychologické vztahy, vzájemné percepce žáků z hlediska působících faktorů

14.1.

Činitelé ovlivňující charakter třídy

14.2.

Školní třída v sociologicko psychologickém kontextu

14.3.

SO-RA-D (sociometricko-ratingový)

15.	Očekávání učitele ve vztahům k výkonům žáků - faktory je výrazně ovlivňující, i faktory vytvářející očekávání žáků ve vztahu k učiteli

15.1.

Učitelův obraz žáka

15.2.

Učitelovo očekávání

16.	Emoční vývoj dítěte, některé negativně působící vlivy

16.1.

Přehled vývojových období podle E: H. Eriksona (1968)

16.2.

Deprivace

17.	Psychologické aspekty různých druhů komunikace mezi dětmi a dospělými

17.1.

Pravidla pro komunikaci mezi rodičem a dítětem

18.	První směrová volba povolání dítěte, psychologické zdůvodnění případné orientace

18.1.

Výchova k volbě povolání

18.2.

Klíčové problémy volby povolání

18.3.

Vývoj k volbě povolání

18.4.

Profesiogramy

18.5.

Instituce zabývající se volbou povolání

19.	Problémové osobnosti ve vyučovacím procesu, některé typy, vysvětlení souvislosti z různých psychologických aspektů

19.1.

Role problémového žáka

20.	Způsoby výchovy v rodině a některé související případné osobnostní charakteristiky, problémy v chování

21.	Současná rodina, specifika, možnosti působení na děti

21.1.

Hlavní rysy zdravé rodiny

22.	Dospívající jedinec a drogová scéna, příčiny vzniku závislostí a možnosti primární prevence

22.1.

Některé rysy rodin, kde se objevuje závislost

22.2.

Jak se chovat k závislým, možnosti nápravy

23.	Sebehodnocení dítěte, jeho formování - vlivy, problémy, aktuální projevy v různých situacích

24.	Sociální učení jako fenomén důležitý pro sebedeterminaci, sociální vzory v užším a širším sociálním prostředí

25.	Formování motivů dětí z hlediska působících vlivů, interiorizace, exteriorizace

25.1.

Motivace k učení prochází vývojem - dvě stadia

26.	Sebehodnocení dospívajícího v makrosociálním poli, vlivy vzorů, nápodoby, mediální pobídky

26.1.

Sebediskrepační teorie - dává do souvislosti prožívané emoční stavy a vlastní sebereflexi

26.2.

Nápodoba (imitace)

26.3.

Dva typy identifikace - empatickou a rolově-modelovou

27.	Teorie osobnosti podporující optimalizaci psych. vývoje v duchu humanist. ideálů, představitelé, hlavní myšlenky

27.1.

Viktor Frankl

27.2.

Erik Erikson

27.3.

Jean Piaget

27.4.

Lawrence Kohlberg

28.	Psychopatologické projevy ve vývoji osobnosti - charakteristiky, příčiny vzniku

28.1.

Psychopatologie

28.2.

Oligofrenie (slabomyslnost)

29.	Problémy dospívání ve vývojovém a sociálním pohledu

30.	Neurotické projevy - psychologické (i jiné) souvislosti

31.	Sebereflexe učitele

32.	Individualizace výchovně vzdělávacího procesu

32.1.

Individuální vzdělávací program

33.	Klima třídy v kontextu reformy školství

"3) Hyperaktivita dítěte mladšího školního věku - souvislosti vývojové, výchovné a další
Hyperaktivita - nadměrná činnost
Hyperaktivní dítě trpí nejčastěji syndromem psychomotorického neklidu. U dětí je velmi častý, zvláště v mladším věku.
Poznat hyperaktivitu dokáže jen odborník, buď pomocí zmíněného vyšetření na magnetické rezonanci, nebo pomocí podrobného anamnestického rozhovoru a příslušných testů.
Chování hyperaktivních dětí
Hyperaktivita se projevuje nepřiměřeně rychlým střídáním činností: u ničeho dlouho nevydrží, ani u hry, střídá aktivity rychle za sebou , bývá brzy unaveno, jeho nervová soustava i svalstvo se ve srovnání s jinými unaví rychleji a vyžaduje odpočinek
Střídáním dochází k zapojení dalších mozkových center a svalových skupin místo těch, které již ovládla únava. Proto bychom měli dítěti dopřát potřebné uvolnění.
v zájmu jeho "zklidnění" jej neomezovat násilnými zásahy
umožnit mu hru a pohyb podle jeho potřeb
Nutné je naučit se rozlišovat jeho potřeby od rozmarů. Zejména destruktivně orientované činnosti (např. ničení věcí, špinění okolí, apod.) mu tolerovat nelze.
Ve skutečnosti hyperaktivita jako izolovaný samostatný jev se vyskytuje jen málo. Častěji bývá ve spojitosti s jinými obtížemi a poruchami psychiky. Celý soubor příznaků se pak nazývá lehká mozková dysfunkce (LMD). LMD má velmi pestrou a širokou paletu projevu. Jak známo z učitelské a rodičovské praxe, v naprosté většině případů se příznaky u těchto dětí kumulují. Zcela výjimečně není neklidné dítě též impulsivní, roztěkané a obtížně se soustřeďující.
Dítě, jehož chování v uvedených dimenzích zřetelně či výrazně vybočuj z obvyklé společenské konvence, by mělo být po vzájemné dohodě rodičů a školy svěřeno do péče odborníků - nejlépe psychologů. Lze je navštívit v pedagogicko-psychologické poradně.
Projevy:
Často si pohrává s rukama nebo nohama, nebo se vrtí na židli.
Vyskakuje z lavice ve škole nebo v jiných situacích, kdy se má sedět.
Pobíhá dokola nebo si hraje v situacích, kdy se nesmí (u adolescentů a dospělých nemusí jít přímo o výše popsané aktivity, ale o pocity neklidu).
Má potíže si hrát nebo jinak trávit volný čas potichu.
Je jakoby „na pochodu“ nebo se chová jako „poháněné motorem“.
Často hodně mluví.
nápadně zvýšená pohyblivost dítěte zvyšující se při psychické zátěži
neklid již od kojeneckého věku
neklid ve všech situacích i ve spánku
u her nevydrží, často rozbijí hračky
obtížné pěstování společenských návyků
neklidem často způsobují poranění sebe sama i druhých
na příkaz ihned nereagují, až po opakování a pohrůžkou
vymykají se kázni, agresivní k druhým dětem
nedovedou se ovládat, impulzivní
chováním často připomínají děti mladší
špatně se soustředí, brzká duševní únava se zvýšením neklidu
ve škole ruší, často si nosí různé předměty, vybíhají z lavic, nedokáží trvale sedět, malé učební úspěchy
nepřiměřeně spokojená až rozpustilá nálada až zvýšené sebevědomí
nevhodné projevy - klaunismus, vytahování se, snaha získat obdiv
obtíže v jemné motorice (psaní)
Projevy hyperaktivity a nepozornosti nejsou spojeny s jinými vývojovým nebo psychickými poruchami. (zvl.: úzkostné poruchy, disociativní poruchy, poruchy osobnosti, pervazivní vývojové poruchy, schizofrenie)
Příčiny:
Příčiny hyperaktivity nejsou ještě dostatečně objasněny. Diskutuje se o: fosfátech ve stravě, alergii na potraviny, mozkových poruchách, otravách těžkými kovy (především olovem), lécích (především barbiturátech), dědičnosti, pohlavních hormonech (Chlapci jsou 4-5 krát častěji postiženi než děvčata.), o psychických příčinách (Neklidné děti mají zpravidla rodiče, kteří chtějí dělat všechno dokonale. Často to bývají jedináčci, kterým se z pohledu rodičů musí všechno podařit.),
sociologické příčiny. V dnešním světě panuje dalekosáhlá dezorientace, dětem chybí vlastní postoj; a rodiče nejsou schopni poskytnout dětem bezpečí, protože sami jsou hektičtí a nevyrovnaní. Psychika kompenzuje tuto dezorientaci tím, že se dítě připoutá ke všemu, co je mu dostupné -což ovšem vede k bezcílnému a hektickému přebíhání od jedné činnosti ke druhé"

Čistý text dosahuje cca 104 stran. Práce obsahuje grafiku, schémata a tabulky.
Každá z otázek dosahuje cca 3 stran.
Práce obsahuje velké množství zkratek, které činí práci nepřehlednou.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z mnoha zdrojů, např.: ttp://fsps.muni.cz/~lazarova/materialy/vyvojova%202.doc.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Afektivn%C3%AD_poruchy
http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/dpk/pp.ppt.
http://www.nadanedeti.cz/index.php?stranka_id=46
http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=&id_desc=78264&title=psychopatologie
http://rodina-deti.doktorka.cz/vek-dospivani-vek-zmen/.