1.	Historie Evropské unie

1.1.	1. Pilíř – Evropská společenství

1.2.	2. Pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika

1.3.	3. Pilíř – spolupráce v oblastech justice a vnitra

2.	Euro a jeho přijetí

2.1.	Základní konvergenční podmínky

3.	Vyhodnocení kritérií v České republice

3.1.	Několik málo slov k jednotlivým principům

3.2.	Vyhodnocení jednotlivých konvergenčních kritérií v České republice

3.2.1.

Cenová stabilita

3.2.2.

Úroková míra

3.2.3.

Měnová stabilita

3.2.4.

Kritérium vládního deficitu

3.2.5.

Kritérium vládního dluhu

"Euro a jeho přijetí

Roku 1999 se stává měnou zemí Evropské unie euro. Euro se tak stává jednotnou evropskou měnou, nad kterou má plnou moc Evropská centrální banka. Před 7 lety převzalo tuto jednotnou měnu 11 zemí a nahradilo jím tak stávající mince a bankovky.
Doposud převzalo euro 16 zemí. Eurem tedy platí Řecko, Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko,
Malta, Kypr a Slovensko. Vatikán, Monaco, San Marino, Andorra uzavřeli dohodu s Evropskou unií o používání společné měny tedy eura. Černá hora a Kosovo užívá euro bez dohody s Evropskou unií.
Znamená to, že je 11 zemí, které tuto měnu ještě nemají, protože nesplňují podmínky pro přijetí eura. Země, které je nesplňují, jsou tyto: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Všechny tyto země musí tedy pro získání eura, splnit podmínky, které jsou nazývány konvergenčními kritéria. Dánsko a Spojené království se nechtějí zúčastnit hospodářské a měnové unie, tudíž je nelze řadit k zemím, které euro doposud nemají.
Maastrichtská kritéria mají zajistit, aby hospodářský rozvoj dané země v rámci měnové a hospodářské unie byl vyvážený a nezpůsobil tak nějaké napětí mezi státy, které jsou členy evropské unie.
Jestliže chtějí země přijmout jednotnou měnu euro, musí splnit tyto základní konvergenční podmínky :

a) Měnová kritéria
1) Stabilita cen – inflace pod 3%, oblast by měla zahrnovat jen tři členské země, jejich inflace je v průměru nejnižší. Dále to jsou ty státy, jejichž inflace není v průměru vyšší o 1,5% od průměru tří zemí s nejnižší inflací.
2) Úroková míra – nesmí se odchylovat o více než 2% od průměrné hodnoty tří nejlepších států Evropské unie s nejnižší inflací.
3) Měnová stabilita – dva roky před přijetí eura musí daná země prokazovat tuto měnovou stabilitu a nesmí devalvovat svoji měnu. Svoji stabilitu prokáže, že v rámci fluktuace v rozmezí +- 2,25% v pevně stanovené parity po dobu 2 let nebude měna devalvována.

b) Fiskální kritéria
4) Rozpočtový schodek – nesmí překročit 3% hrubého domácího produktu země. Toto kritérium se vztahuje na celý veřejný sektor, tedy státní rozpočet, místní rozpočty a sociální zabezpečení. Postup při nadměrném schodku:"

Čistý text dosahuje cca 5 stran. Práce obsahuje tabulky.