1.

Předmluva

2.	Od etnické skupiny k národnímu hnutí

2.1.	Období středověku a raného novověku

2.2.	19. až 20. století

2.2.1.

Národ x etnická skupina

2.2.2.

Regionální x národní identita

2.2.3.

Vtah národa k modernizaci

3.	Typologická charakteristika

3.1.	Typy národních hnutí

4.	Jazykový program: jeho skladba a sociální předpoklady

4.1.	Základní složky jazykového programu

4.2.	Příčiny úspěchu jazykových požadavků

5.	Politické požadavky a cíle

5.1.	Boj o politickou moc

6.	Sociální program a národně relevantní zájmové rozpory

7.	Hnutí národnostních menšin a jejich cíle

8.	Výhledy do 20. století

9.

Závěry

"Od etnické skupiny k národnímu hnutí
- požadavky formulují vždy konkrétní lidé – v našem případě je formulovali příslušníci velké sociální skupiny označující se jako národ  ti, kdo si osobovali právo hovořit jménem celé skupiny – za všechny příslušníky skupiny „národ“
- termín národ a nacionalismus ?
- dvojí chápání národa v jazykovém povědomí
1) nation (Fj a Aj) – soubor poddaných obyvatel jednoho státu – spojeno se státností
2) etnické a jazykové spojení (Nj a slovanské jazyky)
- nacionalismus • západní chápání – občanské hodnoty, liberálně-demokratický
• východní chápání – spojení „krví“ a jazykem, protidemokratický
- národ = výsledek dlouhodobého a komplikovaného hist. procesu
- tři charakteristiky národa:
1) vyšší komunikace uvnitř skupiny než vně (kvůli jazyku)
2) kolektivní paměť (povědomí o spol. minulosti)
3) rovnost příslušník národa
- nacionalismus = lidská činnost, stav mysli  národní identita
- vývoj moderního národa:
1) období středověku a ranného novověku
- každý moderní národ měl svou „prehistorii“
- výsledky středověkého procesu: na poč. 19. st. 7 státních národů – FR, ŠP, PPortugalsko, Nizozemí, VB, Dánsko, Švédsko – měli svou kulturní tradici v nár. j jazyce, záměrně zde probíhalo šíření národní identity mezi lidové vrstvy
+ 30 etnických skupin – žili na území multietnických impérií, neměli vládnoucí
elity, neměli vlastní jazyk  nevládnoucí etnické skupiny
2) 19. až 20. století
- třídění nevládnoucích etnických skupin:
• mohou navázat na zbytky středověkých institucí (Češi)
• nějaká kolektivní paměť (Řekové)
• nikdy nepoznali státnost (Slováci)
- transformace nevládnoucích etnických skupin = národní hnutí
- požadavky nár. hnutí: • kulturní a jazykové
• překonání polit. nesvéprávnosti
• odstranění podřízeného sociálního postavení
- vývojové fáze národních hnutí:
• Fáze A – období učeneckého zájmu
• Fáze B – národní agitace
- dvě podfáze – 1) agitace neprobudila větši zájem
2) rostoucí počet přívrženců nár. hnutí
• Fáze C – masové hnutí
- nár. hnutí dosahuje úplné sociální skladby  postupné zformování národu
 postupně vznikají národní státy"