1.	Použitá literatura

2.	Další literatura

3.

Táborsko

4.	Neolitická kultura

4.1	Mohylová kultura

4.1.1

Starší

4.1.2

Mladší

4.1.3

Nejmladší

4.2	Přechod z kultury neolitické do mohylové – sídliště pod Svákovem (objeveno 1905)

4.3	Bronzová doba – „Hájek“ u Drhovic (objeveno 1890)

4.4	Nejmohutnější pohřebiště u Řepče (objeveno 1897)

4.5	Soudobá mohylová skupina u Malšic, v lese „Kuku“ (objeveno 1895)

4.6	Mohyly v poloze Na Luhech

4.7	Nekropole u SKALICE na Soběslavsku

4.8

Třebiště

4.9	Mladší mohylové pohřebiště u Skrýchova na Malšicku

4.10	Nejmladší mohylové nekropole u Radimova

4.11	Mohyly u Zelče

4.12	Chudé mohyly u Myskovic

4.13	Mohyly u Dražiček

4.14	Mohyly u Smolče

4.15	Mohyly u Příběniček

5.

Hradiště

5.1	Nejmohutnější a nejzachovalejší Svákov u Soběslavi

5.2	Hradiště (8. století), dnešní Tábor

6.	Žárové hroby

7.	Kostrové hroby

„MOHYLOVÁ KULTURA
- mohyly:
► starší – milodary, bronzové zbraně
► mladší – železo (ale minimálně)
► nejmladší – jen tělo
- orba, řemeslo, umělecké prvky; kováři, slévači
- bronzové srpy; části oděvů plátěné + spony a jehlice; majetní měli kožený oděv, bronzové knoflíky, puklice, bohatě bité pásy (Skalice)
- drátěné náramky (nebo z plechu), bronzové prsteny, na krku bronzové kruhy; náušnice (i zlaté – Skalice, Řepeč), náhrdelníky z bronzových dutinek nebo modrých skleněných korálů (Řepeč) nebo z tehdy vzácného jantaru
- nástroje – bronzová sekerka, palstav, srp; bronzový (později železný) meč, dýka, šíp, oštěp, štít (ten byl dřevěný, proto se dochovala jen bronzová puklice ze středu); náčelníci nosili zdobené bronzové turbany a za odznak měli sekerku (francisku – Skalice)
- do hrobu – bronzové vědérko, mísa s konvicí, válečný vůz s příslušenstvím
- mohyly – místa na návrších (s rozhledem) – u Řepče, v Hájku, Skalici, Třebišti, Zelče, Rybovy Lhoty, Radimova…
- bojovníci pohřbíváni do velkých mohyl, z materiálu často dováženého
- mohylové hřbitovy – četné na JZ okresu (Smutná, u Radbúzy, Úhlavy, Úslavy, Klabavy; Budějovicko, poříčí Otavy, Blanice, Volyňky)
- staroslovanské Třebiště (víska na Soběslavsku) leží skoro uprostřed jižního mohylového okruhu, v němž jsou i halštatské hroby

Přechod z kultury neolitické do mohylové – SÍDLIŠTĚ POD SVÁKOVEM (objeveno 1905)
- nalezeno 15 bronzových půlkruhů… nález prehistorického sídliště
- pazourky, hliněný přeslen, zvířecí kosti, velký, do kruhu hrubě otesaný kámen (podobný žernovu)
- uloženo v Muzeu v Soběslavi

Bronzová doba – „HÁJEK“ U DRHOVIC (objeveno 1890)
- 2 mohyly – 2 bronzové náramky, 2 bronzové jehlice
- na výšině nad Oltyňským potokem; na vršíčku – jako by po celém úbočí byly nadělány z kamenů zapuštěných do země soustředné kruhy – jednotlivé mohyly nebyly totiž odděleny, ale zato každá byla uzavřena ve dvou soustředných kruzích o průměru 5 – 5,5 m (vrch – kraj)
- uloženo v Muzeu v Táboře

Nejmohutnější pohřebiště u ŘEPČE (objeveno 1897)
- 24 největších mohyl (zkoumal Dr. J. Píč), ale celkem asi 40 mohyl
- bronzové puklice, nádoby (např. miskovitá na nožce); milodary
- spálené kosti

Soudobá mohylová skupina u MALŠIC, V LESE „KUKU“ (objeveno 1895)
- 50 mohyl (zkoumal Dr. J. Píč) – 2 bronzové náramky, střepy šálku, spálené kůstky, milodary“

Práce obsahuje schéma.