1.

Úvod

2.	Hlasová výchova

2.1.	Hygienické zásady

2.2.	Hygiena hlasu

2.3.	Zásady pěveckého postoje při zpěvu

3.	Dechová výchova

3.1.	Základní zásady

3.2.	Dechová cvičení

4.	Rytmická výchova

4.1.	Přípravná fáze

4.2.

Rytmus

4.3.

Metrum

4.4.

Doba

4.5.	Rytmická cvičení přípravné fáze

4.6.	Průpravná fáze

4.7.	Rytmická cvičení průpravné fáze

5.

Intonace

5.1.	Vokální intonace

5.2.	Přípravná fáze

5.3.	Intonační cvičení přípravné fáze

5.4.	Vlastní intonace

5.5.	Intonační cvičení vlastní intonace

"1. Hlasová výchova

Cílem hlasové výchovy je vypěstovat přirozený a krásný tón v přiměřeném hlasovém rozsahu. Individuální hlasová výchova vychází z daných dispozic jedince. Ve větším kolektivu, jako je třída, vycházíme z nejpřirozenější a tím z nejpříznivější polohy a kvality hlasu většiny žáků.

Základ hlasové výchovy je položen již v rodině. Zpívající matka si mnohdy neuvědomuje, jaký vklad dává dítěti tím, že k vyjadřování myšlenek a citu využije i zpěvu a že také dítě ke zpěvu podněcuje. Zpěv je pro dítě faktorem upevňující jeho zdraví. Prohlubuje jeho dýchání, posiluje dýchací svalstvo hrudní i břišní. Pěvecké dýchání přivádí do plic větší množství kyslíku, čímž dochází k lepšímu okysličování mozku i k dokonalejšímu trávení. Zpívání přispívá i k psychické pohodě, což ovlivňuje velmi často i jednání a postoje člověka. K osvojování pěveckých dovedností dochází zpočátku pouze nápodobou. matka v rodině, učitelka mateřské školy, jsou pro dítě prvním nenahraditelným příkladem pro dítě. Proto v projevu by nemělo chybět citové zaujetí , ale ani správná výslovnost, dýchání, frázování, tedy vše, co dítě vidí, slyší a po vzoru opakuje. Nesmíme zapomenout na vytvoření vhodného prostředí a dodržovat nejdůležitější hygienické zásady:
• zpíváme v čistém prostředí s místností vždy vyvětranou
• zpíváme při optimální teplotě a vlhkosti vzduchu v místnosti i při pobytu venku
• místnost, v níž provádíme hudební výchovu, by měla mít dobrou akustiku, neboť ta značně ovlivňuje vlastní pocity dítěte při zpěvu
• zpívat bychom měli v přirozené hlasové poloze dítěte, aby nedocházelo k přepínání hlasivek
• při velké tělesné námaze, nebo je-li dítě unavené, nezpíváme
• dodržujeme zásadu kratších pěveckých intervalů, dítě se při dlouhodobějším souvislém zpívání unaví, dochází k distonování /dítě zpívá falešně, nedodržuje výšku tónů.

Hygiena hlasu je první a nejdůležitější otázkou hlasové výchovy. Dalším důležitým faktorem je ověřování hlasových možností dítěte, jejich rozsahu a polohy. Rozsah i polohu hlasu dětí by měla učitelka znát. Zvláště tehdy, má-li ve skupině děti, které polohou nebo rozsahem hlasu vybočují z kolektivu.
Kromě hlasové hygieny je důležité vytváření a upevňování správných pěveckých dovedností, jako je správné držení těla při zpěvu, dýchání a frázování, přirozené tvoření tónů, správná artikulace, čistý zpěv, dovednost zpívat sólově i ve skupině, zpívat s doprovodem i bez doprovodu hudebního nástroje, reagovat na dirigentská gesta.

Zásady pěveckého postoje při zpěvu:
• stoj mírně rozkročný, váha těla spočívá rovnoměrně na obou chodidlech
• ruce visí volně podél těla - nedržíme se vepředu ani za zády
• záda pokud možno rovná, ramena nejsou křečovitě zvednutá, ale přirozeně dole
• spodní polovina těla je více méně statická, ale vždy stabilní, horní polovina je volná a napomáhá nám k správnému dýchání a výrazu"

Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy.