1.

Úvod

2.	Definice plánování

3.	Základní logika plánovacího procesu (schéma)

4.

Cíle

5.

Plány

5.1.	Náplň plánů (schéma)

5.2.	Plány jako základ managementu (schéma)

5.3.	Těsný vztah mezi plánováním a kontrolováním (schéma)

5.4.	Varianty soustavy cílů (schéma)

5.5.	Příklady zájmů externích a interních skupin (schéma)

5.6.	Příklady finančních a strategických cílů (schéma)

5.7.	Typy plánů (schéma)

5.8.	Specifické plány versus směrnice (schéma)

5.9.	Postup tvorby plánů (schéma)

5.10.

Postup plánování (schéma)

5.11.

Klíčové záležitosti plánování (schéma)

5.12.

Pokrok, čas a rozhodující předpoklady plánování (schéma)

5.13.

Příklad struktury podnikových plánů (schéma)

5.14.

Tradiční přístup ke stanovení cílů (schéma)

5.15.

Vztah mezi hierarchií cílů a hierarchií organizace (schéma)

6.	Management podle cílů (MBO)

6.1.	Typické kroky programu „Management podle cílů MBO“

6.2.	Proces řízení a hodnocení podle cílů (schéma)

6.3.	Charakteristika dobře stanovených cílů (schéma)

6.4.	Síť programů, představující charakteristický program nového výrobku (schéma)

7.	Plánování v hierarchii organizace (schéma)

7.1.	Příklad typů závazků výrobního podniku (schéma)

8.

Shrnutí

"Shrnutí
1. Plánování obsahuje definování cílů firmy, formulování celkové strategie pro dosažení stanovených cílů a vytvoření uceleného souboru plánů, které budou integrovat a koordinovat činnosti organizace.
2. Manažeři mají pro plánování čtyři důvody : plánování poskytuje směr tím, že formuluje koordinované aktivity, redukuje dopad změn, minimalizuje ztráty času a zdrojů a ztráty z přebytků, poskytuje normy pro kontrolování.
3. Cíle jsou žádoucí výsledky jednotlivců, skupin nebo celé organizace. Často jsou považovány za základ plánování, protože poskytují směr pro všechna manažerské rozhodování a formulují kritéria pro měření toho, co se skutečně podařilo.
4. Strategické plány pokrývají delší časové období, obsahují širší problémy a témata a také formulované cíle. Operativní plány pokrývají kratší časový horizont, jsou specifičtější a vycházejí z toho, že cíle jsou již dány. Dlouhodobé plány mají tříletý (pětiletý) časový horizont. Krátkodobé plány pokrývají období jednoho roku. Specifické plány jsou srozumitelně definované a jednoznačné. Směrnice jsou flexibilní plány, které stanoví základní směr. Jednorázové plány jsou vytvořené výhradně pro dosažení cílů určité unikátní situace. Průběžné plány poskytují návod pro opakované činnosti.
5. Cíle mohou být formulovány tradičním přístupem nebo na základě „managementu podle cílů (MBO)“. Při tradičním přístupu jsou cíle stanoveny vrcholovými manažery a potom rozloženy na dílčí cíle směrem dolů. Při přístupu zvaném „management podle cílů (MBO)“ jsou cíle společně formulovány zaměstnanci a jejich manažery, jejich plnění je pravidelně hodnoceno a odměny jsou přiděleny v závislosti na výsledcích.
6. Dobře definované cíle mají tyto vlastnosti : jsou formulovány spíše z hlediska výstupů než z hlediska aktivit, jsou měřitelné a kvantifikovatelné, srozumitelné, časově ohraničené, náročné, ale splnitelné, napsané a zviditelněné a jsou sděleny všem zaměstnancům.
. Existují tři podmiňující faktory, které ovlivňují plánování : úroveň v organizaci, stupeň nejistoty vnějšího prostředí a délka závazků do budoucnosti.
8. V případě tradičního přístupu jsou plány sestaveny vrcholovými manažery s přispěním plánovacího oddělení. Potom jsou rozčleňovány v organizaci směrem dolů a modifikovány podle potřeb jednotlivých úrovní a oddělení. Jiný přístup, který zapojuje do plánovacího procesu více zaměstnanců, je typický tím, že plány jsou tvořeny zaměstnanci a manažery na jednotlivých úrovních.
9. Hlavní kritické výhrady vůči formalizovanému plánování jsou : rigidita rozhodování a aktivit, nemožnost formulovat plány pro dynamické prostředí, formalizované plány nemohou nahradit intuici a tvořivost, plánování zaměřuje manažery na současnou konkurenci a nikoliv na přežití v budoucnosti, formalizované plánování potvrzuje úspěchy, i když jejich další aplikace přežití v budoucnosti může způsobit budoucí propady.
10. Efektivní plánování v dynamickém prostředí znamená sestavit plány, které jsou konkrétní a současně flexibilní, ochotu změnit plány v případě změn vnějšího prostředí, věnovat pozornost takovým změnám, protože mohou ovlivnit realizaci, a pokračovat ve formalizovaném plánování, dokonce i když je vnější prostředí silně nejisté."

Čistý text dosahuje cca 4 stran. Práce obsahuje schémata a tabulky.
Práce je ve formátu Adobe Acrobat *.pdf.