1.	Svoboda slova a svoboda projevu kontra právo na informace a jejich vzájemné vztahy

1.1.	Rámcové vymezení uvedených pojmů

1.2.	Základní funkce

1.3.	Stručná úvaha na subtéma vztahu uvedených práv a svobod na straně jedné a povinností na straně druhé

1.4.	Stručná úvaha na subtéma vztahu vnější cenzury i vnitřní cenzury (autocenzury) a médií

2.	Mediální násilí a jeho vazby v soudobé sociální komunikaci

2.1.	Stručné vymezení pojmů med. násilí a jeho dílčích forem 4

2.2.	Různé další formy a projevy sociálně patologických jevů v médiích

2.3.	Stručná úvaha

3.	Právní úprava a regulace mediálního násilí a dalších sociálně patologických jevů

3.1.	Obecná úloha státu a jeho legislativy

3.2.	Úloha regulačních orgánů

3.3.	Přímá mediálně-právní úprava

3.4.	Mediální orgány v ČR

3.5.	Samoregulace médií

3.6.	Regulace dle legislativy EU

3.7.	Stručná úvaha na téma dostatečnosti resp. nedostatečnosti současné právní úpravy dotčených jevů a její účinnosti resp. neúčinnosti, předpokladu dalšího vývoje

4.	Pornografie v médiích jako specifická mediálně-právní problematika

4.1.	Definice pornografie

4.2.	Úprava v trestním zákoně

4.3.	Stručná úvaha k současnému stavu

5.	Pozitiva a negativa vnímání soudobých médií veřejné služby a "bulvárů"

5.1.	Stručné vymezení pojmu "bulvárních" médií

5.2.	Stručná úvaha na téma představy veřejnosti o (optimálním) médiu veřejné služby

5.3.	Stručná úvaha o negativech bulvárních médií a pozitivech médií veřejné služby ve smyslu tématu této studie a naopak

6.	Specifika vlivu mediálního a zejména pak např. televizního (resp. audio-vizuálního) násilí na chování a kriminalitu dětí a mládeže

6.1.	Společenské vztahy a souvislosti (sociologie práva)

6.2.	Důvody právní regulace (sociologie, kriminologie)

6.3.	Konstrukce právní regulace (právo; mezinárodní, komunitární, národní, „mediální“)

"1.3. Stručná úvaha na subtéma vztahu uvedených práv a svobod na straně jedné a povinností na straně druhé

Rada Evropy považuje rovný přístup k informacím za podmínku pro naplnění základního lidského práva každého občana, tj. jeho podílení se na demokratické správě věcí veřejných. Monitorovací výbor Rady Evropy toto sleduje a vyhodnocuje v jednotlivých zemích. Nezávislost médií je nezbytná v době, kdy narůstá extremismus, agrese a násilí a demokracii ještě neumíme rozlišit od anarchie.
Úkolem médií veřejné služby je mimo jiné zajištění přístupu všem občanům k objektivním informacím, názorové pluralitě a dostatečnému množství vzdělávacích a kulturních pořadů. Jejich nezastupitelná úloha je také v podporovávání a uchovávání národních kultur, kulturní rozmanitosti a dodržování lidských práv.
Svoboda slova a čtenář: „Obyčejný člověk“ se o cenzuře a cenzurovaných dílech nedoví, dokud médii neproběhne nějaká aféra spojená s cenzurou.
Svoboda slova a společnost: Se svobodou slova souvisí i zamezení přístupu k informacím. Mnoho lidí na Zemi nemá svobodný přístup k informacím (Čína, Kuba) ba co více, je negramotných (tzv. rozvojové země). Tito lidé si jen velmi těžko mohou udělat vlastní názor a často jsou nuceni jen papouškovat již vyřčené. Pokud chceme docílit alespoň částečné svobody slova, bylo by dobré začít u nich.
V některých zemích světa je znemožněna svobodná činnost médií, novináři zde čelí pronásledování a věznění. Svoboda slova a svobodné vyjadřování se je zásadním předpokladem pro uplatňování všech lidských práv. Bránit práva lidí publikujících informace a názory by mělo být vždy prioritní, neboť jejich činnost je důležitá část obrany proti svévolné vládě a beztrestnému porušování lidských práv.
Se svobodou slova je nutně spojeno umožnění kritiky. V našich zeměpisných šířkách se kritika téměř nepřijímá a velmi často je vnímána jako osobní útok. Je to obrovská chyba, neboť čím výše postavená osobnost, tím více musí být vystavena kritice. Kritice nikoliv osobní, ale kritice, která rozebírá názory a myšlenkové postupy. Poslední volba amerického prezidenta byla zářným příkladem fungování demokratického procesu. Naproti sobě se ocitli dva naprosto odlišní jedinci, kteří byli vystaveni tak tvrdé kritice, že se až tajil dech. Úroveň našich sdělovacích prostředků je v tomto směru neuspokojivá. Kdejaká hloupá kauza je medializována avšak potřebné kritické kroky, ze kterých bychom se mohli učit, chybí. Vstoupili jsme sice do Evropy, ale v přístupu k veřejným informacím a pohledu na svět, máme ještě velké nedostatky.

1.4. Stručná úvaha na subtéma vztahu vnější cenzury i vnitřní cenzury (autocenzury) a médií

Podle Listiny základních lidských práv a svobod (čl. 17 Politické svobody) má každý člověk právo na informace a má právo se svobodně vyjadřovat, ať už slovem, písmem, tiskem či obrazem a stejně tak může informace svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat. Ve stejném článku je zároveň zakotvena nepřípustnost cenzury. Je třeba však konstatovat, že cenzura provází celou lidskou historii. "

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z mnoha zdrojů, např.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svoboda_projevu
http://www.poradna.arnika.org/informace-caste-dotazy
http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=521
http://fs8brezna.ecn.cz/files/pc2pornografie.html.
Práce pro předmět Specifické právní problémy v audiovizuální komunikaci.