1.

Úvod

2.	Co je to globalizace?

3.	Jak globalizace ovlivňuje sociální komunikaci?

3.1.	Státní správa

3.1.1.

e-Government

3.2.	Soukromá sféra

3.1.1.

Internetové zpravodajství

3.1.2.

On-line komunikátory

3.1.3.

Sociální komunikační sítě

4.	Výhody a nevýhody globalizace

4.1.

Výhody

4.2.

Nevýhody

5.

Závěr

"4. Výhody a nevýhody globalizace

V této kapitole se zaměříme na klady a zápory globalizace a také nad tím, jaké dopady pro nás má v oblasti sociální komunikace.
4.1. Výhody

Nespornou výhodou je modernizace tradičních společenství a jejich snadnější a účinnější komunikace skrze elektronické nástroje. Díky tomu se mnohdy na internetu setkají lidé, kteří se mnoho let neviděli. Existuje i případ, kdy matka našla díky sociální síti Facebook svého syna, který jí byl před osmnácti lety unesen. Komunikace v tomto slova smyslu je v daném případě rozhodně výhodou.
Dalšími nezanedbatelnými výhodami globalizace v oblasti sociální komunikace jsou rychlost a komplexnost informací, které se k nám každodenně dostávají. Díky internetu víme ve velmi rychlém čase třeba o zemětřesení na druhé straně polokoule, což byla v dobách bez internetu, telefonu či faxu jen holá utopie.
Díky globalizaci též roste míra vzdělanosti obyvatel, a to nejen díky unifikaci obsahu a rozsahu vzdělávání, ale také díky mezinárodním e-Learningovým programům a možnostem studovat na dálku.
4.2. Nevýhody

Tam kde jsou výhody, nalezneme zpravidla i nevýhody. Jednou z takových nevýhod je postupná ztráta umění komunikovat tváří v tvář. Než abychom jeli za přáteli do jiné země, schováváme se za monitory svých počítačů a píšeme si s nimi e-maily či vzkazy přes různé internetové komunikátory (např. Skype, ICQ) nebo sociální sítě (např. Facebook, Twitter). To samé platí i pro návštěvu úřadů i institucí, které se snaží přes postupnou elektronizaci doslova utnout osobní kontakt a nahradit tuto komunikaci vyplňováním neosobních internetových formulářů.
Kromě toho nám internet a elektronická média předem utváří názor na určité téma dříve, než si uděláme názor vlastní. Tím je mnohdy náš názor potlačen ve prospěch názoru cizího. Prostě, náš úsudek bývá mnohdy zkreslen – typickým příkladem může být návštěva kina. Mnozí z nás, a i já to tak dělám, než vyrazí na nový film, přečte si nejprve kritiky. Podle toho se pak rozhoduje, zda na daný film jít, či ne, nebo co od snímku očekávat. Tudíž si mnohdy uděláme svůj názor podle názoru někoho jiného na opačné straně planety a jsme jím ovlivněni.
Ztráta národní identity je taktéž jedním z problémů globalizace, a více či méně do sociální komunikace spadá. Ve snaze o sblížení národů se mnohdy vytrácejí tradice a názory zažité v dané společnosti historickými souvislostmi. Někdy dochází ke změnám zavedených zvyklostí, ke změnám společenských pravidel. Zde můžeme jako příklad uvést tzv. harashment. Ještě před deseti lety jsme téměř nevěděli, co to znamená a muži se ženami jednali tak, jak byli zvyklí. V některých situacích je samozřejmě tento nadcházející trend jistě výhodný, ale snad se k nám nedostane jeho radikální verze z Ameriky, kde jsou za harashment považovány i situace, kdy muž v dobré vůli otevře ženě dveře a pustí ji dovnitř první.
V neposlední řadě je nevýhodou i nerovnost k přístupu ke společenskému růstu. Zažili jsme to asi všichni – ten, kdo má doma internet, založenou stránku na Facebooku, komunikuje výhradně přes Skype a mobilní telefon si bere snad i na toaletu, je svým způsobem na pomyslném komunikačním stupínku vítězů. Co na tom, že jeho vlastní rodina ho zná jen z e-mailu a že má spoustu virtuálních přátel, které mnohdy ani v životě neviděl."

Práce obsahuje grafiku.
Práce pro předmět Média a globalizace.