0.

Úvod

1.	Význam, vliv a funkce masových médií v životě jedince a společnosti

2.	Základní pojmy

2.1	Analogové vysílání

2.2	Digitalizace

2.3	Digitální vysílání

2.3.1

DVB-T

2.3.2

DVB-S

2.3.3

DVB-C

2.3.4

DVB-H

2.3.5

T-DAB

2.3.6

IPTV

2.4	Licence pro digitální vysílání

2.5

Kmitočty

2.6	Regionální radiokomunikační konference v Ženevě

2.7	Další pojmy

2.7.1

Set-top-box

2.7.2

Analogová tma

2.7.3

Digitální multiplex (MUX)

2.7.4

HDTV

2.7.5

Plnoformátová televize

3.	Služby spojené s digitalizací

3.1	Interaktivní televize

3.2

EPG

3.3

MHP

3.4	Doplňkové služby

3.5	DVB-H a DMB

3.6	Video-on-demand

3.7	Pay-per-view

3.8	Walled Garden

3.9	T-Commerce

3.10	Interaktivní hry

3.11	Interaktivní reklama

4.	Digitalizace v České republice

4.1	Postup spuštění digitálního vysílání

4.2	Rádiové kanály, termíny zahájení zemského digitálního vysílání, doba základního souběhu, termíny vypnutí vysílače velkého výkonu, termíny vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územních oblastech

4.3	Technické parametry

4.4	Informační kampaň

4.5	Legislativa spojená s digitalizací, Technický plán přechodu

4.6	Negativa a nedostatky digitalizace v České republice

5.	Digitalizace na trhu střední Evropy

5.1

Švýcarsko

5.2

Německo

5.3	Lichtenštejnsko

5.4

Rakousko

5.5

Polsko

5.6	Česká republika

5.7

Slovensko

5.8

Maďarsko

6.	Trendy v Evropě

7.	Digitalizace v USA

8.	Predikce vývoje digitalizace pro rok 2008

9.

Závěr

"Umberto Eco, slavný italský filozof, spisovatel a publicista, zase shledává nevýhody masové komunikace v nedostatku nebo spíše absenci zpětné vazby: „Masová komunikace se liší od komunikace z očí do očí. U hromadných prostředků neexistuje zpětná vazba, diváci nemohou reagovat a ten, kdo mluví, nemůže znát jejich reakce“. Eco však šel ještě dále ve svých úvahách o masmédiích – do svého díla Skeptikové a těšitelé z roku 1962 excelentně shrnul všemožné kritiky i obhajoby masové kultury, pokusím se je jen krátce shrnout:
Kritiky:
a). Masmédia se obracejí k různorodému publiku a přitom se řídí „průměrným vkusem“ a vyhýbají se originálním řešením;
b). Tím, že po celé zeměkouli šíří jednotnou „kulturu“ „homogenního typu“, masmédia ničí kulturní zvláštnosti jednotlivých etnických skupin;
c). Masmédia se obracejí k publiku, které si neuvědomuje sebe samo coby sociální skupinu;
d). Masmédia chtějí vyhovět danému vkusu a nesnaží se o změnu senzibility;
e). Masmédia se snaží vyvolat živé a nezprostředkované emoce;
f). Masmédia jsou podrobena zákonu nabídky a poptávky;
g). Případné produkty vyšší kultury šíří v nivelizované a „kondenzované“ podobě tak, aby se konzument nemusel namáhat a přemýšlet;
h). I produkty vyšší kultury jsou publiku nabízeny v obecné situaci naprosté nivelizace s ostatními produkty určenými k zábavě;
ch). Masmédia podporují pasivní a nekritický pohled na svět;
i). Masmédia šíří obrovské množství informací o přítomnosti a narušují tak historické povědomí;
j). Masmédia jsou dělaná jen pro zábavu ve volném čase, vyžadují pouze povrchní pozornost;
k). Masmédia se snaží publiku vnutit symboly a mýty založené na snadno přístupné univerzálnosti;
l). Aby toho média dosáhla, pracují s obvyklými postoji a fungují tudíž jako neustálé potvrzování toho, co si myslíme;
m). Což znamená, že i v případě, kdy se masmédia tváří jako nepředpojatá, dávají přednost projekcím směrem k hodnotám;
n). Masmédia se zdají být výchovným nástrojem, v podstatě však usilují o produkci zvenčí řízených lidských modelů.
Obhajoby:
a). Masová kultura není typická pro kapitalistický režim;
b). Zavrhovaná masová kultura nezabrala místo žádné fantomatické kultuře vyšší, jen se rozšířila v masách, které dříve přístup ke kulturním statkům neměly;
c). Je sice pravda, že masmédia nabízejí záplavu nerozlišených informací, popírat však, že takováto kumulace může být něčím formulujícím, by znamenalo zastávat velice pesimistický názor na lidskou přirozenost a nevěřit, že kumulace kvantitativních údajů, útočících jako stimuly inteligence na velké množství osob, by se aspoň u některých z nich nemohla kvantitativně proměnit;
d). Je přirozené, že formy pokleslé zábavy, jíž sice každý opovrhuje, nelze považovat za nějaký zvláštní znak současného úpadku mravů;
e). Homogenizace vkusu na určité úrovni v podstatě přispěla k odstranění kastovních rozdílů;
f). Je-li vydávání kulturně hodnotných děl v původním rozsahu za nízkou cenu a ve velkých nákladech, pak je to důkaz, že šíření „digestů“ v poslední době posloužilo jako stimul;
g). Je sice pravda, že příliš intenzívní šíření i těch nejhodnotnějších kulturních statků nakonec otupí receptivní schopnosti, takovéto „konzumování“ estetické či kulturní hodnoty je však vlastní každé době, jde jen o to, že dnes k němu dochází v makroskopickém rozměru;
h). Masmédia činí konzumenta citlivějším vůči tomu, co se děje ve světě;
ch). Masové sdělovací prostředky zavedly celky nových stylů, zavedly nové způsoby řeči, nová percepční schémata, a tak dochází k obnově stylu, který pak často má dopad i na tzv. vyšší umění a má je k pohybu a rozvoji.

Tak jako tak – masová komunikace má své místo a význam v životě každého člověka, tedy pokud nežije jako poustevník bez elektřiny uprostřed hlubokého lesa. Každý z nás je jí svým způsobem ovlivněn a ovládán, ale i vzděláván a poučován. "

Čistý text dosahuje cca 32 stran. Práce obsahuje tabulky, mapy a grafiku.
V práci nejsou vyznačeny některé přímé citace.