1.	Politické myšlení marxismu

1.1.	Teorie tříd

1.2.	Teorie státu

1.3.	Teorie revoluce

1.4.	Raný reformismus

1.5.	Novější marxistické teorie buržoazního státu

2.	Kritická teorie Frankfurtské školy

"- Marx, Engels – neuvažovali o principech a institucích dobrého politického řádu, ale je to kritická teorie společnosti – návod k revolučním jednáním s cílem učinit politiku nepotřebnou
- politiku vykládá v rámci obsáhlé ekonomicky založené teorie společnost ale koncentrováno na pojmy třída, stát, revoluce
- problém jednoty teorie a praxe revoluce – i ve svém životě, marxisté byli i revolucionáři
- důležitá není jen teorie ale i historický kontext především dějiny dělnického hnutí
- opravdová lidská emancipace x politická emancipace – zrušení tradičních privilegií – osvobození neprivilegovaných od pout otroctví, nevolnictví a poddanství – ustavení lidských a občanských práv – to neznamená svobodu náboženství – ale bez náboženství, ne živnostenskou svobodu a volný obchod ale odstranění soukromého vlastnictví a směny zboží
- lidská emancipace - ideál radikálního sebeosvobození překračující rámec buržoazní společnosti, cílem je společenství nesobeckých lidí, kteří ve vzájemném srozumění vytvářejí svůj život podle společného plánu
- komunismus – řešení všech filozofických problémů a všech hádanek dějiny a uvědomuje se jako toto řešení
- subjekt, který by mohl přivodit lidskou emancipaci – moderní průmyslový proletariát – buržoazní společnost nemůže uživit ty, kteří produkují její bohatství, tovární práce a třídní boj vedou k tomu, že si dělníci uvědomují své společné zájmy a organizují se
- právní rovnost individua v buržoazním systému – v ekonomickém a sociálním ohledu, ale náleží k různým třídám
- moderní stát – je to třídní stát – organizované násilí jedné třídy k utlačování druhé
- buržoazní společnost – není schopna reformy
Teorie tříd
- od A. Smitha – pozemkový vlastníci, kapitalisti a námezdně pracující – dlouhodobě zmizí rozdíl mezi pozemkovými vlastníky a kapitalisty i mezi zemědělskými a manufakturními dělníky – celá společnost do dvou tříd – buržoazie a proletariát
- mezi nimi nesmiřitelný protiklad, který nelze překonat – Marx – dělník může být bez kapitalisty
- malé střední stavy – malí průmyslníci, obchodníci, rentiéři, řemeslníci a rolníci – časem upadnou do třídy proletariátu – střední stav má tendenci prosazovat reakční politiku -> zájmy středního stavu jsou totožné se zájmy proletariátu
Teorie státu
- proč si pracující nechají líbit útlak a nepoužijí svého volebního práva, aby pomohli revoluční dělnické straně k moci? – Engels: proletariát není ještě zralý ke svému osvobození, nikdy to nemůže znamenat částečnou spokojenost proletariátu se svoji situací ale vždy je to nedostatečná zralost
Teorie revoluce
- předpoklad – masa lidí se musí stát nemajetným proletariátem, musí proti nim stát svět bohatství a vzdělání, tyto podmínky musí existovat celosvětově"