1.	Arnošt Lustig

2.

Vydání

3.	Zařazení díla do literárního kontextu

4.	Žánrová charakteristika

5.

Kompozice

6.

Děj

7.

Témata

8.	Hlavní postavy

9.	Umělecké prostředky

10.	Autorův záměr

11.	Komentovaný úryvek

12.

Vliv díla

"Na hranicích se Švýcarskem jim Brenske řekl, aby se všichni svlékli a šli do očistné místnosti, aby se zbavili nečistot. Tam, do té doby naprosto nevinná a naivní Kateřina pozná, že je konec. Už delší dobu tušila nějaký podvod a teď, když už ví, že nemají žádnou šanci na přežití se jako jediná odhodlá k nějakému odvážnému činu - když má nahá před vstupem do plynu tančit před německým vojákem, vytrhne mu zbraň a dva vojáky zastřelí. Je jí jasné, že její boj se smrtí je prohraný, ale i přesto se cítila povinnost bojovat.
Ihned poté Brenske zastřelí Kateřinu i ostatní obchodníky. A i přesto, že se Kateřina snažila o svůj život bojovat, ani po smrti nedostojí klidu. Její mrtvé tělo je odvezeno do sušárny a její krásné černé vlasy jsou použity na výrobu matrací a jiných látek
Témata:
Hlavní téma – Příběh krásné dívky, která má falešnou naději na záchranu před spalovací komorou
Celkové téma – Bezohledná a cynická hra nacistů s lidskou nadějí a touhou po životě
Hlavní postavy:
Kateřina Horovitzová – velmi krásná a atraktivní dívka, která si i před smrtí zachová důstojnost
Bedřich Brenske- inteligentní, avšak krutý a proradný nacistický velitel
Herman Cohen – židovský podnikatel, který měl s Kateřinou soucit a chtěl jí pomoci
Charakteristika protagonistů směřuje k psychologické analýze, jak je u Lustiga obvyklé. Důležitá pro rozvíjení děje je i dvojice židovských postav z osvětimského tábora, krejčí a rabín. Objevují se ve zlomových okamžicích a pomáhají čtenáři předvídat události a přisuzovat jim správný význam.
Umělecké prostředky: Jazyk, kterým je kniha napsána, je spisovný. Jazyk vypravěče je věcný a dramaticky nepřepjatý, jen ve vyhrocených situacích se uchyluje k emotivně laděným výrazům.
Barvitá, místy až apokalyptická líčení střídá precizní popis - barvitě je zde líčeno například prostředí a jeho dopad na psychiku postav (například návraty zpět do koncentračního tábora hlavním hrdinům ani trochu na síle nepřidávají – právě naopak je znervózňují a děsí).
Forma díla je přesně podřízena obsahu, autor také výstižně odlišuje povahové rozdíly postav pomocí jejich mluvy, což dokládá také kultivovaná, umírněná, korektní a přece krutá mluva Bedřicha Brenskeho.
Lustig také používá nového útvaru – závorek, které byly do té doby v beletrii spíše vzácné. Dále je v textu použita er- forma, vyprávěcí a popisný slohový postup, velmi zajímavé jsou také dvojsmysly.
Kniha obsahuje mnoho historických faktů, což jen umocňuje její kvalitu a spolehlivost.
Autorův záměr: Přípravou k napsání Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou byla povídka Dívka s jizvou ze souboru Nikoho Neponížíš. Kniha neukazuje jen lidské utrpení a ponížení za II. světové války, ale také problém zla v člověku a otázku, zda v něm lze nalézt sílu, která je schopna tomuto zlu vzdorovat.
Velmi zajímavé je, že autor napsal tuto velmi zdařilou knihu během jedné jediné noci. Vychází ze dvou skutečných událostí - V roce 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali kontakty na jejich peněžní konta v neutrálních zemích a poté je zabili. Druhou událostí byl osud mladé a krásné polské herečky, která při cestě do plynové komory vytrhla německému důstojníkovi a zastřelila ho. Lustig oba tyto příběhy skloubil do svého románu."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z nepřiznaných zdrojů: http://cs.wikipedia.org/wiki/Arno%C5%A1t_Lustig; http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/arnost-lustig/modlitba-pro-katerinu-horovitzovou-4.html; http://ireferaty.lidovky.cz/100/2382/Arnost-Lustig.