1.	Émile Zola

2.

Vydání

3.	Zařazení díla do literárního kontextu

4.	Žánrová charakteristika

5.

Kompozice

6.

Děj

7.

Témata

8.	Hlavní postavy

9.	Umělecké prostředky

10.	Autorův záměr

11.	Komentovaný úryvek

12.

Vliv díla

"Témata:
Celkovým tématem celého cyklu o Rougon-Macquartové bylo upozornění na tvrdé podmínky dělnické třídy ve Francii v tehdejší době.
Hlavním tématem je život Nany, pařížské prostitutky, která má charakter zkažený po rodičích, a i když se ze všech sil snaží změnit svůj osud, nakonec zemře opuštěná.
Hlavní myšlenkou tohoto románu je, že člověk je ovládán svými pudy, a pokud nechce, aby se k němu lidé chovali zle, neměl by se chovat zle on k ostatním.
Hlavní postavy:
Nana: Přední pařížská kurtizána, je velmi ctižádostivá a pohledná, pohrdá vyšší společností, ale sama by do ní chtěla patřit, ráda si hraje s muži, je marnivá a k ostatním obvykle sobecká
Zoe: oddaná a obětavá služka Nany, pracuje u ní zadarmo z dobré vůle, věří v její dobrou duši
Hrabě Muffat: Nanin ženatý milenec, velmi pobožný, lehce infantilní a velmi snadno ovlivnitelný
Jiří Hugon: mladý hoch, kterému Nana poplete hlavu, ze smutku se zabije
Fontan: herec, milenec Nany, hrubián a opilec, bije Nanu
Sametka: Nanina nejvěrnější přítelkyně, prostitutka, která nechápe rozmary bohatých lidí
Steiner: velmi bohatý bankéř, který se zamiluje do Nany a koupí ji velkou vilu na venkově
Ludvíček: dítě, které měla Nana neznámo s kým, stará se o něj jeho teta
V knize se vyskytuje velké množství postav, z nichž má každá předem daný charakter a chování. Kromě hlavních postav zde můžeme vidět spoustu hereček – Naniných kolegyň z divadla, které se stejně jako ona věnují lehké prostituci. Dále se zde střídá mnoho pánských postav, které se ať už účelně, nebo bezúčelně snaží Nanu získat pro sebe – buď kvůli slávě, anebo kvůli její kráse.
Umělecké prostředky: Kniha je psána spisovným jazykem, občas jsou ale použity i hrubé vulgarismy (kurva, štětka…), nebo zastaralé výrazy (redingot).
Velmi častými jsou také přirovnání, podrobný (místy až příliš podrobný) popis, líčení a přímá řeč, která svou úrovní odpovídá konkrétním postavám a jejich životním situacím – například spokojená Nana se vyjadřuje jinak než rozzlobená Nana.
Autorův záměr: Nana patří do cyklu Rougon – Macquartové a je volným pokračováním románu Zabiják (Nana je dcerou Gervaisy a Coupeaua z díla Zabiják, dědí po nich smůlu v životě a její charakter je ovlivněn jejich osudy).
Zola chtěl tímto cyklem upozornit na nutnost změny výchovy a vzdělání a zároveň změny prostředí, kde žijí francouzští dělníci. Inspirovala ho k tomu obtížná situace prusko- francouzské války, dramatické zvraty ve frontách, ale i nárůst monopolistické moci, slepá hříčka sil a hlavně popularizace přírodních a lékařských věd.
Ve velkém kontrastu je zde ukázán život bohatých a chudých. Román navíc ukazuje, jak se lidé z bohaté společnosti, snaží vypadat velice zbožně a seriózně. Vše je ale jen přetvářka a ukazuje se, že bohatí lidé za své peníze skrývají své úlety, hříchy a nestoudné činy. Navíc pohrdají chudáky, kteří jsou však úplně stejní jako oni."