0.

Úvod

1.	Co je to šikana?

1.1.

O šikaně

1.2.	Kde k šikaně dochází?

1.3.	Typy šikany

1.4.	Rozdíly v šikaně podle pohlaví

2.	Agresoři a oběti

2.1.	O agresorovi

2.2.

O oběti

3.	Co způsobuje šikanu?

3.1.	Role školy

3.2.	Role rodiny

4.	Možné důsledky

4.1.	Následky pro oběť

4.2.	Jak šikana působí na ostatní

5.	Šikana z právního hlediska

6.	Šikana na pracovišti

6.1.	Vysvětlení pojmů

6.2.	Mobbující jedinec

6.3.

Oběť

6.4.	Firemní kultura, styl vedení a mobbing

6.5.	Motivační faktory podmiňující vznik mobbingu

6.6.	Fáze mobbingového procesu

6.7.	Strategie mobbingu

6.8.	Výskyt mobbingu

7.	Praktická část – výzkum

7.1.	Cíl výzkumu

7.2.	Výzkumné metody

7.3.

Dotazník

8.

Závěr

"3. Co způsobuje šikanu?
Známe spoustu různých příčin šikany. Díky dějinám a psychologickým výzkumům se ukázalo, že skupina má velkou moc vylučovat a zneužívat ty, kteří jsou zranitelní nebo jiní. Šikana se objevuje v kontextu vzájemně propojených systémů, které v zásadě zahrnují systém státu, jenž zrcadlí pravidla a kulturu, školní systém a rodinný systém.
Šikana tu bude vždy, ať chceme nebo ne. Ale hned, jak pochopíme příčiny, můžeme přijít na to, jak se jí lze bránit a jak můžeme správně zasáhnout v případě, že se objeví.

3. 1. Role školy
Takzvané „tři opičky“ symbolizují „Nevidím zlo, neslyším zlo, nemluvím zlo“.

Nevidím zlo - nedělám nic
Šikana má v mnoha školách tradici. Její projevy však bývají mnohem horší tam, kde šikanu berou jako něco samozřejmého, co se děje dnes a denně ve všech koutek světa, a tak ji skoro oceňují, omlouvají, tolerují, popírají nebo proti ní vůbec nic nedělají. Tyto školy umožňují diskriminaci a favoritismus.
Velkou roli zde hrají i kulturní postoje, podle nichž mají muži být drsní a žalují jenom „slaboši“. Ty, kteří se nedokážou ubránit sami, považují ostatní za „měkké“ a „zbabělé“ a ještě více se vyžívají v jejich šikaně.
Násilníci se obvykle projevují mimo dohled učitelů a často učitelům „podlézají“, aby je ošálili. Avšak nemají problém svou šikanu provést i před nimi a vinu toho, že se něco stalo, svedou na svou oběť, která tak navíc dostane vynadáno od učitele. Agresoři vědí, že jim jejich počínání projde, protože škola nezasáhne. Když se svědkům nedostane ochrany a proti šikaně se nic nepodniká, děti postupně přestanou případy šikany hlásit.
Šikana se může rozrůstat všemi směry. V mnoha školách žáci, učitelé i rodiče používají ve třídách, ve sborovně, na parkovišti, v kabinetech a na školních akcích taktiky patřící do repertoáru šikany. Mohou tak aktivně či pasivně povzbuzovat žáky, personál či rodiče k útokům na oběť.

Neslyším zlo - povrchní snahy
Školy působící pod tímto heslem sice mívají na papíře školní program proti šikaně a čas od času pozvou nějakého odborníka, aby promluvil ke studentům, často také nutí oběť a agresora, aby „si to vyříkali“ u učitele v kabinetě, jen v omezeném rozsahu poučují o šikaně personál, studenty i rodiče informacemi, které však hlouběji neprozkoumají."

Čistý text dosahuje cca 18 stran. Práce obsahuje grafy.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů uvedených v použité literatuře.
Práce ze Základů společenských věd - Gymnázium Františka Xavera Šaldy, Liberec.