1.

Úvod

2.	Předpoklady zvýšení výnosu z daní

3.	Míra zdanění kapitálu a daňové úlevy

4.	Daně – současná situace

4.1.	Krátkodobé priority

4.2.	Střednědobé priority

5.	Institucionální potřeby

6.	Finanční potřeby

7.

Závěr

"Předpoklady zvýšení výnosu z daní:
Daňová reforma roku 1993 zavedla systém založený na třech hlavních příjmových kanálech - daň z příjmu, daně plynoucí ze zdanění spotřeby a příspěvky sociálního pojištění. Přitom zhruba sledovala současné tendence v zemích EU - přesun od přímého k nepřímému zdanění. Úzká daňová kvóta (měřená relativně podílem vybraných daní na HDP) je však v porovnání s úrovní převládající v zemích EU nízká. Z řady důvodů dochází totiž k jejímu autonomnímu poklesu. Tento jev vzniká jednak v důsledku snižování relativního výnosu zdanění spotřeby (viz dlouhodobý pokles celní incidence v návaznosti na přijaté mezinárodní závazky, ztrátu daňových příjmů u vývozu, charakter spotřebních daní, přetrvávající pokles reálné spotřeby domácností a vlády aj.), jednak působí i nedostatečná efektivnost výběru daní, zejména u daně z příjmů právnických osob. Tato situace je způsobena jak vlivem nepříznivého vývoje finanční situace podniků i bank a ostatních peněžních institucí v průběhu současné recese, tak i vlivem daňových úniků. Předpokladem ke zvýšení výnosu daní proto je nejen celkový obrat k růstu ekonomiky, ale i opatření vedoucí k omezení daňových úniků (zjednodušení výběru daní zejména u drobných plátců formou využití daňových paušálů, zavedením registračních pokladen v obchodě atd.).

Míra zdanění kapitálu a daňové úlevy:
Míra zdanění kapitálu paradoxně zůstává, zejména v kontextu zemí EU, ve kterých úspěšně probíhá, resp. je završován tzv. "catching up" proces, vysoká. Tato situace snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, destimuluje příliv přímých zahraničních investic a tak zpomaluje žádoucí přizpůsobení podmínkám jednotného Evropského trhu.

Vzhledem k hlubokému a nerovnoměrnému zaostávání úrovně produktivity v ČR však v nejbližší době nebude hlavní cestou plošné snižování zdanění kapitálu (příjmů právnických osob), ale podpora podnikání poskytováním daňových úlev podle jednotných kritérií v souladu s pravidly EU. Půjde zejména o podporu výzkumu a vývoje, malého a středního podnikání, investování včetně zahraničních přímých investic, bytové výstavby apod. Současně půjde i o to, aby konečným cílem bylo zavedení takové právní úpravy, která bude odpovídat právu ES. Přitom je nutno uplatňovat princip, že všechny přijímané postupné kroky budou tento cíl sledovat a nebudou zakládat odchylky ať již od platného či připravovaného práva nebo od opatření praktické politiky ES (například Kodexu daňové politiky schváleného Radou EU v prosinci 1997).
K zajištění stability veřejných financí a zejména jejich výdajové strany vláda provede analýzu efektivnosti jednotlivých skupin mandatorních výdajů a jejich dlouhodobé udržitelnosti a na základě toho navrhne potřebné reformy. Daňová politika by kromě zajištění základních fiskálních funkcí měla vytvořit stabilní prostředí pro ekonomické subjekty (tax smoothing) a soukromé ekonomické rozhodování."

Některé informace obsažené v práci již nemusí být aktuální.
Katedra účetnictví.