1.

Úvod

2.	Příčiny vzniku

3.	Základní rysy

4.	Fáze realismu

4.1.	Počátky realismu

4.2.	Čistý realismus

4.3.	Socialistický realismus

4.4.	Kritický realismus

4.5.	Naturalismus

5.	Realismus v umění

5.1.	Výtvarné umění

5.2.	Sochařství

5.3.

Hudba

6.Francie

6.1.	Honoré de Balzac

6.1.1

Lidská komedie

6.1.2.

Otec Goriot

6.1.3

Ztracené iluze

6.1.4.

Lesk a bída kurtizán

6.2.	Gustav Flaubert

6.2.1.

Paní Bovaryová

6.2.2.

Salambo

6.2.3.

Citová výchova

6.2.4.

Bouvard a Pécuchet

7.

Anglie

7.1.	Charles Dickens

7.1.1.

Oliver Twist

7.1.2.

David Copperfield

7.1.3.

Kronika Pickwickova klubu

7.2.	William Makepeace Thackeray

7.2.1.

Jarmark marnosti

7.2.2.

Kniha snobů

7.3.	Charlotte Bronteová

7.3.1.

Jana Eyrová

7.4.	Emily Bronteová

7.4.1.

Na větrné hůrce

8.

Rusko

8.1.	Nikolaj Vasilijevič Gogol

8.1.2.

Mirgorod

8.1.2.1.

Taras Bulba

8.1.3.

Petrohradské povídky

8.1.4.

Mrtvé duše

8.1.5.

Revizor

8.2.	Fjodor Michailovič Dostojevskij

8.2.1.

Zločin a trest

8.2.2.

Idiot

8.2.3.

Bratři Karamazovi

8.2.4.

Zápisky z mrtvého domu

8.3.	Lev Nikolajevič Tolstoj

8.3.1.

Dětství

8.3.2.

Sevastopolské povídky

8.3.3.

Vojna a mír

8.3.4.

Anna Kareninová

8.3.5.

Vzkříšení

8.3.6.

Kreutzerova sonáta

8.4.	Anton Pavlovič Čechov

8.4.1.

Tři sestry

8.4.2.

Višňový sad

8.4.3.

Racek

8.4.4.

Strýček Váňa

8.5.	Igor Sergejevič Turgeněv

8.5.1.

Lovcovy zápisky

8.5.1.1

Jermolaj a mlynářka

8.5.1.2.

Malinová voda

8.5.2.

Otcové a děti

8.5.3.

Šlechtické hnízdo

8.6.	Ivan Alexandrovič Gončarov

8.6.1.

Oblomov

9.

Polsko

9.1.	Henryk Sienkiewicz

9.1.1.Trilogie

9.1.2.

Quo vadis

9.1.3.

Křižáci

9.1.4.

Pouští a pralesem

10.

Norsko

10.1.

Henrik Ibsen

10.1.1.

Peer Gynt

10.1.2.

Nora

11.	Naturalismus

11.1.

Emile Zola

11.1.1.

Les Rougon - Macquart

11.1.1.1.

Zabiják

11.1.1.2.

Nana

11.1.1.3.

Germinal

11.1.1.4.

Břicho paříže

11.2.

Guy de Maupassant

11.2.1.

Příběh jednoho života

11.2.2.

Miláček

11.2.3.

Kulička

"- Fáze realismu: vyvíjel se postupně z romantismu a nakonec se přerodil na naturalismus, což je krajní směr realismu
- Počátky realismu: počáteční fáze, kdy měl realismus ještě nějaké prvky romantismu
- Čistý realismus: realismus v pravém slova smyslu, který splňoval všechny jeho body i rysy
- Socialistický realismus: umělecký směr, který byl schválen komunisty jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu, vychází z oslavy vládnoucího režimu a má ukazovat jeho úspěchy v reálném životě lidí
- Kritický realismus: kvalitnější typ realismu, rozšířený později – až po 80. letech 19. století
- je zde zesílená kritičnost, upozornění na negativní jevy, nedostatky, křivdy (náprava)
- výsledek přiostřené sociální situace ve druhé polovině 19. století (využívání dětské pracovní síly, dělnické síly, společnost rozdělena podle majetku, hodnotami života byly peníze a majetek – většinou zdroj všech konfliktů)
- autoři se snaží být otevřenější, řeší větší sociální rozdíly, v jejichž důsledku vzniká větší napětí
- autoři záměrně zobrazovali střízlivou skutečnost plnou sociálních konfliktů, sledování člověka i s jeho vztahy k okolí, analýza poměrů ve společnosti, ukazování determinace lidské psychiky prostředím, ve kterém žil
- Naturalismus: krajní směr realismu, z latinského „naturalis“ – přírodní
- šířil se v 60. až 80. letech 19. století z Francie prakticky do všech literatur celého světa
- úsilí o maximální objektivnost, zachycení i ošklivých a odpudivých jevů, teorie dědičnosti, determinace prostředím (člověk omezen svou biologickou podstatou a je výsledkem vlivu prostředí, v němž žije a dědičností)
- román – přírodopisný výklad života, nejobjektivnější, nezaujaté a neosobní zobrazení skutečnosti
- člověk pojat zúženě, jen jako podmíněná bytost, jejíž osud je předurčen vlivem dědičnosti a prostředí – nejdříve fakta o člověku shromažďuje, netřídí, nehodnotí a neodhaluje zákonitosti jevů a vztahů
- do prózy uveden ve Francii bratry Goncourtovými (Edmond a Jules – psali společně, začínali jako kritikové, postavy vždy nějak vyšinuté, napsali šest románů), program naturalismu ale uvedl Emile Zola (Experimentální román)
- postavy depresivní, chybí v nich optimismus, nejsou ovládány svým rozumem, ale svými pudy, některé rysy patologické, hrdinové vždy prohrávají – ale až po dlouhém a útrpném boji
- Realismus v umění: z lat. „realis“ – skutečný; realistické umění rozšířeno hlavně ve Francii, pak v Německu a Rusku
- výtvarná forma, která se dívá na skutečnost objektivně, bez iluzí a fantazie, snaha o zachycení dokonalé fyzické reality
- Výtvarné umění: Theódore Géricault (Prám Medusy) – líčení dramatické události podle skutečnosti – předzvěst
- T. Rousseau, J. F. Millet, J. Dupré – krajinářství, snaha o zachycení krajiny
- G.Coubert – dílo Le realisme (pohoršení) – díla jako Štetkaři, Pohřeb v Ornans, Atelier, Dobrý den, pane Couberte
- Německo: vliv francouzů podnítil i rozvoj realismu v Německu, Adolf von Menzel
- Rusko: veliká obliba realismu, dokonce se stal i národním slohem – I.J.Repin (Burlaci na Volze), I. I. Levitan
- Sochařství: J. P. Corpeaux, A. J. Dalou, A. Rodin, E. Degase, P. Gauguine
- Hudba: G. Bizet (Carmen), G. Puccini (Manon Lescaut), G. Verdi (Aida, Othello), A. Dvořák (Rusalka), Z. Fibich
• FRANCIE:
- HONORÉ DE BALZAC (1799 – 1850)
- jeden z nevětších kritických realistů na světě, spisovatel a představitel romanismu i realismu
- narodil se v Tours ve Francii jako syn právníka z rolnické rodiny, původní jméno Balssa, přívlastek de si připojil sám"

Jednotlivé okruhy jsou zpracovány v rozsahu cca 1,5 strany.