1.	Úvod do problematiky

1.1.	Faktory ovlivňující rozvoj nadání

1.2.	Diferenciace okruhů nadání

1.3.	Možné komplikace výchovy talentovaných žáků

2.	Systém péče v České Republice

2.1.	Legislativní podpora vzdělávání nadaných žáků

3.	Výzkumný projekt

3.1.	Šetření č.1

3.2.	Šetření č.2

3.3.	Šetření č.3

4.

Mé závěry

"3.3. Šetření č. 3

Region: Praha
Lokalita: Praha 8
Počet žáků ve škole: 524
hoši: neevidují dívky: neevidují

Personální obsazení
Počet pracovníků celkem pedagogických pracovníků: 42.

Žáci nadaní:
a) oficiálně vyšetření v PPP
• žádný z žáků nebyl vyšetřen v PPP

Žáci nadaní:
b) ostatní nadaní, které učitelka vytipovala
• 5.třída – 1 nadaný žák
• všeobecně nadaný, podle rodičů první projevy již v předškolního věku - přibližně ve 3 letech znal abecedu a čísla, ve 4 letech četl, počítal (sčítal, odečítal). To vše bez zvláštního přístupu, pouze formou hry a zábavy
• ve škole se jeho nadání projevuje rychlým chápáním, většinou mu stačí látku 1x maximálně 2x vysvětlit, uvědomuje si souvislosti, chápe problematiku látky
• doma se víceméně neučí, pouze na testy a samozřejmě vypracovává domácí úkoly
• nikdy nebyl vyšetřen v PPP, IVP nemá
• ve škole se mu učitelé nijak zvlášť nevěnují, jednají s ním stejně jako s ostatními žáky
• rodiče vnímají, že by se syn mohl rozvíjet rychleji a dále a v běžné třídě s běžným pedagogickým přístupem se jeho rozvoj „brzdí“
• z tohoto důvodu rodiče hledají vhodné gymnázium.

Žáci nadaní:
c) ostatní nadaní s individuálním plánem (zák. 561/04 Sb.)
• na této škole není žádný žák s IVP

Žáci nadaní:
d) nadaní, přeřazení do vyššího ročníku
• Žádný z žáků nebyl přeřazen do vyššího ročníku


4. Mé závěry

Jak jsem uvedla v úvodu mého šetření, bylo poměrně těžké nalézt školu, ve které by byli nadaní žáci resp. jejíž pedagogický personál by vnímal přítomnost nadaných žáků. V těchto školách jsem také pociťovala neochotu spolupracovat. Naopak učitelé, kteří ve svých třídách či školách nadané žáky mají, byli velmi ochotní spolupracovat.
Dále mě překvapilo, že ani v jedné ze škol nebyly děti, které by byly pro své nadání vyšetřené v PPP či by měly IVP. Zdá se, že se nadanými dětmi nikdo příliš nezabývá.
Z toho si vyvozuji závěr, že učitelé jsou často demotivovaní a vykazují „syndrom vyhoření“ v případě, že považují učení za nepodnětné a stereotypní, výuka není žáky „oživována“.
Učitelé nadaných žáků na mě působili dynamičtěji a energičtěji, dalo by se z toho vyvodit dvojí: "

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z následujících nepřiznaných zdrojů: http://www.seminarky.cz/detaily-11000; www.csicr.cz/upload/TZ_-_umi_skoly_pracovat_s_nadanymi_zaky.pdf; http://www.talent-nadani.cz/texty/o_nas.html; http://www.nuov.cz/instituce-na-ktere-je-mozne-se-obratit; http://www.seminarky.cz/detaily-18290.
Práce pro předmět Teorie a metodika výchovy, Pedagogická fakulta.