1.	Milton Friedman – životopis

2.	Liberalismus

2.1.	„Laissez-faire“

3.	Kniha Kapitalismus a svoboda

3.1.	Vydání knihy

3.2.	Kritika vlády – držitelé licencí

3.3.	Kapitola „Úloha vlády v procesu vzdělávání

3.4.	Kritika programu sociálního zabezpečení,

3.5.	Kritika veřejné bytové výstavby

3.6.	Zákon o minimálních mzdách

"Kniha Kapitalismus a svoboda se dotýká velkého množství témat, která jsou propojena jedním společným motivem a tím je svoboda jednotlivce, nutnost omezení nadměrné úlohy státu v mnoha oblastech lidské činnosti. Kniha pojednává o moci státu, o školství a vzdělávání, zákonech na podporu zaměstnanosti, monopolech, udělování státních licencí, přerozdělování příjmů, společenském blahobytu a chudobě. Musím říct, že kniha je napsána velice chaoticky a proto se dále budu zabývat jen kapitolami, které mně osobně zaujaly.
Kniha vychází v Americe v 60.letech 20. století, ale až koncem 20. století se teprve dostává na pulty českých knihkupectví, kdy se v roce 1994 dočkala prvního českého překladu. Kniha byla v té době nositelem myšlenek, které se staly transformující pro nově vznikající českou ekonomiku. Svoboda a kapitalismus byla pro Českou republiku v té době něco nového, jelikož do roku 1989 ovládal bývalé Československo komunistický režim, který hlásal společné vlastnictví a odmítal třídní rozdíly mezi lidmi. Komunisty ovládané státy vždy propadaly politické despocii, ekonomické stagnaci a kulturnímu zaostávání. Naopak právě kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a provozovány za účelem dosažení zisku. Ekonomické parametry (např. ceny) jsou určovány prostřednictvím volného trhu (tedy nabídkou a poptávkou), a to i ceny práce, nikoli řízeny pouze zásahy státu. Politickou svobodu můžeme brát jako doprovod svobodného trhu a rozvoje kapitalistických institucí.
Ve svobodné společnosti ale vládá stále musí vykonávat alespoň určité činnosti, jakožto z důvodu zachovávání pořádku a zákonů. V případě, že by neexistovaly žádné legislativní rámce, docházelo by k nefér hře na soukromém trhu, proto musí vláda společnost donucovat dodržovat všeobecně přijatelné podmínky. Dle mého názoru je ale neadekvátní, aby vláda podporovala určité oblasti, které jsou provozovány jen státem a tudíž se stávají monopolem. V případě, že by takovéhle oblasti byly provozovány i soukromými jedinci, docházelo by k soutěživosti na trhu a ceny těchto produktů by byli určitě v jiné výši jaké jsou nyní. Friedman také kritizuje vládu v oblasti poskytování licencí pro dané profese, kde by měl mít každý občan možnost svobodně podnikat v oblasti, která je pro něj příležitostí pro vytvoření zisku. Můj názor ale je, že těmito poskytovanými licencemi můžou zákazníci alespoň důvěřovat podnikatelům, kteří tuto licenci vlastní než těm kteří ji nevlastní. Držitelé licencí mají určité zkušenosti a splňují požadovanou kvalitu, čímž chrání trh před nežádoucími produkty.Velmi zajímavou kapitolou byla „Úloha vlády v procesu vzdělávání“, kdy v době 60. let existovala pouze vzdělání financované a spravované vládními úřady nebo neziskovými organizacemi. Je pravda že bez minimálního vzdělání by existovala velmi nízká gramotnost většiny obyvatelstva bez které by nedocházelo k přijímání určitého souboru hodnot, ale Friedmanovi se nelíbilo, že vzdělání bylo financováno plně vládou."

Práce obsahuje pravopisné chyby.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z následujících zdrojů: http://cs.wikipedia.org/wiki/Milton_Friedman; http://www.euroekonom.cz/osobnosti-clanky.php?type=jz-friedman; http://cs.wikipedia.org/wiki/Laissez_faire; http://cs.wikipedia.org/wiki/Liberalismus; http://www.kosmas.cz/knihy/103644/kapitalismus-a-svoboda/.