1.

Úvod

2.	Mezinárodní účetní standardy

3.	Úskalí srovnatelnosti

4.	Základní rozdíly mezi Českou účetní legislativou a Mezinárodními účetními standardy

5.	Vznik, cíl a argumenty pro vznik IAS 41

5.1

Vznik

5.2

Cíl

5.3	Argumenty pro vznik

6.	Úvod do IAS 41

7.	Rozsah působnosti

8.	Definice spojené se zemědělstvím

9.	Obecné definice

10.

Příklad

11.

Závěr

12.	Použitá literatura

„1. Úskalí srovnatelnosti

Účetní výkazy velkých zahraničních či nadnárodních společností jsou více či méně rozdílné, ale i výkazy sestavené podle US GAAP či Mezinárodních účetních standardů se potýkají s problémy, které mohou ztížit možnost vyvodit správné závěry z účetních výkazů:

- jazyková a terminologická bariéra ¬ každá země má svůj ,,účetní slovník" a některé
výrazy mohou být v různých zemích vykládány jinak. Např. výraz ,,stock" znamená v USA cenné papíry, zatímco ve Velké Británii se tak označují zásoby neprodaného zboží. Problematické je také např. slovíčko ,,cost", pro který v češtině neexistuje významově přesný překlad.

- přístup k datům ¬ ztížený přístup investorů k informacím může znamenat vyvození
chybných závěrů. S tím také souvisí včasnost informací. V zemích jsou různé termíny pro zveřejnění účetní závěrky, proto účetní data mohou být zastaralá

- cizí měna ¬ v účetních výkazech se promítají kulturní a ekonomické rozdíly, proto je
pouhý přepočet neodpovídající a přepracování účetních výkazů dle národních norem
může snížit vypovídající hodnotu účetních výkazů
- odlišné formáty výkazů ¬ některé podniky vykazují účetní data ve vertikální formě,
jiné v horizontální formě

- rozdíly v klasifikaci aktiv a pasiv ¬ odlišnosti mohou být v začlenění i v podrobnosti
zveřejnění účetních dat

- odlišnosti v účetních principech ¬ problémovou oblastí mohou být např. použité
způsoby oceňování, které ztěžují správné pochopení účetních výkazů než v té, ve které
byly účetní výkazy sestaveny.

Problémům se však nevyhýbá ani porovnávání účetních výkazů pocházejících ze stejné země. Ve všech zemích jsou více či méně formulovány účetní postupy, které však mohou být interpretovány odlišným způsobem. Pohyby tak mohou být v účetních výkazech zobrazeny různými způsoby, aniž by to nutně znamenalo porušení účetních standardů dané země.

Rozdíly také mohou nastat v přijaté účetní politice podniku. V mnoha směrech dávají účetní směrnice právo volby, např. způsoby oceňování nebo odepisování. Dva podniky se stejným množstvím zásob mohou vykázat různé částky v důsledku rozdílných metod oceňování.
2. Základní rozdíly mezi Českou účetní legislativou a Mezinárodními účetními standardy

Rozdílů mezi Českou účetní legislativou a Mezinárodními účetními standardy je více než je možné v této práci popsat. Na následujících řádcích se tedy zaměřím na ty nejvýznamnější, které se týkají sestavování účetních výkazů.

Česká účetní legislativa je úzce provázána s daňovými předpisy. Spousta účetních operací tedy zohledňuje potenciální dopad daňových zákonů a tím může ovlivnit účetní výkazy a jejich vypovídací hodnotu.“

Seminární práce z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, předmět Účetnictví v zemědělství.