1.Úvod

2.	Arbitrážní komise pro reklamu

3.	Pravidla kodexu

3.1

Slušnost

3.2

Čestnost

3.3

Pravda

4.	Společenská odpovědnost reklamy

5.	Pravidla legální reklamy

6.	Reklamní kampaně politických stran

7.	Klamavé reklamní kampaně

8.	Reklamní kampaň Český sen

" Jako každý obor, stejně tak i reklama se musí řídit určitými pravidly. Pravidla chování a vytváření reklamy jsou jednak dány zákonem a zároveň kodexem zásad etické reklamní praxe v České republice, který je obdobou kodexu vypracovanou Mezinárodní obchodní komorou. Tento kodex je závazným legislativním dokumentem, který by měli dodržovat všechny subjekty působící v oblasti reklamy. Nad dodržováním tohoto kodexu dohlíží Rada pro reklamu, respektive Arbitrážní komise pro reklamu. Jedná se o 13členný orgán, jehož náplní je posuzování etičnosti reklamy na základě stížností jednotlivců, konkurentů a ostatních subjektů, kterých se reklama dotýká. Kodex samotný se nevztahuje na právní regulaci reklamy, ale doplňuje ji o etické zásady v podobě pravdivosti reklamy, slušnosti a čestnosti. V kodexu reklamy jsou uváděna pravidla, podle kterých by se reklamní subjekty měli chovat. Jako první pravidlo je slušnost reklamy. Slovo slušnost a zásady slušného chování si každý vysvětluje jinak. Když se rozhlédneme kolem sebe, nejen na reklamní sdělení, zjistíme, že tento pojem se v současné společnosti příliš nenosí a postupně se vytrácí. Kodexem slušnosti v reklamě se rozumí, že tvrzení či vizuální prezentace nesmí porušovat hrubým způsobem normy slušnosti a mravnosti těch, na které reklamní sdělení působí. Čestnost, to je další pravidlo kodexu reklamy. Čestné chování se z naší společnosti také vytrácí. Potomci Robina Hooda opravdu nejsme a fér jednání není příliš obvyklé. Čestnost znamená, že reklama nesmí být koncipována tak, aby zneužívala důvěru spotřebitele či využívala nedostatku jeho zkušeností či znalostí, či jeho důvěřivosti. Pravda. Známe ještě toto slovo, ať už v soukromém životě či v námi probírané reklamě? „Jen tento prášek Vám zaručí bělost vašeho oblečení, jen po použití této zubní pasty budete mít zářivý bílý úsměv, jen při použití tohoto produktu Vás už nebudou bolet klouby“ apod. To jsou všechno hesla, která vidíme každý den v televizi a na ulicích či slýcháváme v rádiu. Pro interpretaci těchto hesel se často propůjčují známé osobnosti, ale zároveň i odborníci v daném oboru. Není to lež? Zdali ano nebo ne o tom by se dalo diskutovat spousty hodin. Typickým příkladem pro toto pravidlo můžeme považovat teleshopping, kde na začátku vidíme obézního člověka a poté ho vidíme, jak za tři měsíce dokázal zhubnout 30 kg jen díky přístroji, který cvičí za Vás, když sedíte. Toto sdělení je doplněno o zkušenosti známých osobností nebo sdělením odborníků, že to opravdu funguje. Za pravdivé sdělení považuje Rada pro reklamu to, které nešíří klamavé údaje o vlastním či cizím podniku a jeho výrobcích. Společenská odpovědnost reklamy je dalším bodem pravidel kodexu. Prvním bodem tohoto pravidla je, že reklama nesmí bez oprávněného důvodu využívat motiv strachu. Typickým příkladem pro tento bod je reklamní kampaň Ministerstva dopravy „Nemyslíš, zaplatíš“, která rozděluje nejen odborníky ale i veřejnost na dva tábory. Nebudeme se zabývat diskusemi typu účinnost této reklamy, ale především, zdali je morální. Spousta lidí považuje tuto reklamu za přehnanou, za nemorální. Tvůrci reklamy se brání reakcemi odborníků z oboru psychologie, kteří i doporučili ukazovat tyto spoty dětem. Zdali je to dobré nebo ne je otázka. Jisté je ale to, že reklama ukazuje realitu a pravdu. V reklamě se smí užívat tradice, zvyky a symboly. Pro ty, které nejsou v České republice obvyklé, nejsou dána žádná omezení. Příkladem pro tento bod slouží reklama Coca Coly, ve které figuruje Santa Claus. Naopak ty, které jsou v České republice obvyklé, jako například Velikonoce apod., platí, že se nesmí popírat či zneužívat."