1.	Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

1.1.	Nejstarší regionální ochrana lidských práv

1.2.	Protokol č. 1, 4, 7, 6, 13, 12, 11,

2.	Působnost evropské úmluvy

2.1.	Územní působnost

2.2.	Osobní působnost

2.3.	Časová působnost

2.4.	Věcná působnost

3.	Katalog lidských práv chráněných úmluvou

3.1.	4 základní kategorie práv

3.2	Zákaz diskriminace

4.	Štrasburský kontrolní mechanismus

4.1	Struktura soudu

5.	Individuální stížnost

5.1	Forma individuální stížnosti

6.	Vnitrostátní prostředky nápravy

6.1	Individuální opatření

6.2	Všeobecná opatření

"PŮSOBNOST EVROPSKÉ ÚMLUVY
1) ÚZEMÍ PŮSOBNOST (ratione loci)
- čl.1, 56 Úmluvy, kt. říká, že teritoriální působnost je určována v návaznosti na území jednotlivých signatářských států – ta území (teritoria), na kt. státy vykonávají svou jurisdikci, územní svrchovanost a státní moc
Teritoriální působnost může být širší, může překračovat takto vymezené území a to:
o když signatářské státy hodlají rozšířit svou teritoriální působnost na jedno nebo více území, za jejichž mezinárodní styky jsou zodpovědné (začátek 50. let – význam)
o nyní ztratilo svůj význam - většina států bývalých kolonií VB, FR, Belgie a další státy, Itálie – jsou nyní nezávislá území,
o jde o takové prohlášení, kdy stát za to území zodpovídá → působnost úmluvy může být rozšířena na tato území
o samotnému aktu změny teritoriální působnosti předchází oznámení ze strany dotyčného státu generálnímu tajemníku Rady Evropy
2) OSOBNÍ PŮSOBNOST (ratione personae)
- komu ta úmluva je adresována,
- státy jsou signatáři, ale práva z této Úmluvy nečerpají, státům neplynou práva ale pouze povinnosti
- zakotvená práva jsou určena jen jednotlivcům – beneficiáři jsou jednotlivci – soukromé FO a PO, nevládní organizace a další subjekty = instrument s integrální obligační strukturou (státy mají povinnosti, občanům plynou práva)
- Úmluva zásadně chrání práva každého jednotlivce, jenž se nachází na území smluvní strany a podléhá její jurisdikci, a to bez ohledu na postavení individua, jeho národnost, státní příslušnost a další individuální znaky
- co se týče samostatných adresátů norem nebo beneficiářů, osob ve vztahu, kt. úmluva práva chrání, tak v duchu přirozeno-právní povahy LP, úmluva používá dvou slov (každý, nebo nikdo) co se týče adresátů v otázkách zákazů

ADRESÁTY JSOU:
o občané, (příslušníci států, signatářů)
o cizinci,
o uprchlíci
o osoby bez státní příslušnosti (bipatridé) "

Text je psán v heslech. Práce obsahuje poznámky pod čarou, které jsou součástí textu.