1.

Úvod

2.	Zemědělská politika ČR před vstupem do EU

2.1.	Transformační proces

2.2.	Koncept agrární politiky ČR

3.	Zemědělská politika po vstupu ČR do EU

3.1.	Zaměstnanost v zemědělském sektoru v ČR v letech 1998- 2006

4.	Společná zemědělská politika (SZP)

4.1.	Cílem společné zemědělské politiky

4.2.	SZP funguje na následujících principech

4.3.	Mechanismy regulace trhu

4.4.	Příjmová část rozpočtu SZP

4.5.	Programovací období 2000-2006 („Pro silnější a širší Unii“)

4.6.	Programovací období EU 2007-2013

4.7.	Finanční perspektiva pro ČR

4.8.	Nástroje předvstupní pomoci

4.9.	Záruční fondy

4.10.

Vývoj pozice ČR vůči rozpočtu EU od roku 2004

5.	Dotace pro české zemědělství

5.1.	Obecné oblasti podpory

5.2.	Program rozvoje venkova (PRV)

6.	Zemědělský půdní fond (ZPF)

6.1.	Vývoj a skladba zemědělské půdy v ČR v letech 1990- 2006

7.	Zemědělská produkce v ČR

7.1.	Rostlinná produkce

7.1.1.

Obilniny

7.1.2.

Technické plodiny (olejniny)

7.1.3.

Okopaniny

7.1.4.

Luskoviny

7.1.5.

Zelenina a ovoce

7.1.6.

Vinná réva a chmel

7.2.	Živočišná produkce

7.2.1.

Chov prasat

7.2.2.

Chov drůbeže

7.2.3.

Chov ovcí

7.2.4.

Koně

7.2.5.

Včelařství a rybolov

7.3.	Souhrnný zemědělský účet a HZP

7.4.	Zemědělská produkce vs. státy EU

8.	Hlavní partnerské státy ve vývozu a dovozu v rámci EU

8.1.

Vývoz

8.2.

Dovoz

8.3.	Zahraniční obchod

"Zemědělská politika ČR před vstupem do EU

Zemědělství v České republice bylo centrálně řízeno a patřilo k silně preferovaným odvětvím. Mělo neúměrný rozsah, ale poměrně kvalitní národohospodářská efektivnost. Na konci roku 1989 v podstatě neexistoval v tehdejším Československu soukromý sektor. Dvě třetiny zemědělské půdy obhospodařovala jednotná zemědělská družstva a jedna třetina státní půdy patřila státním statkům. Přechod k tržnímu hospodářství znamenal výrazný tlak na přizpůsobení se zemědělství novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem z hlediska jejich rozměru, struktury a výkonnosti. Do konce roku 1990 vzniklo v České republice 3205 podniků, soukromě hospodařících rolníků(fyzických osob). Ti však obhospodařovaly pouze necelé 1 % zemědělské půdy.
V našem zemědělství bylo ještě v roce 1988 zaměstnáno kolem 600 tis.osob( 9,8% z EA). Od roku 1990 se tento počet znatelně snižuje. Dnes tento údaj činí méně než 200 tis.osob( 4%).


Transformační proces
V zemědělství probíhal od roku 1991 transformační proces. Mezi hlavní úkoly zemědělské politiky patřilo vyřešení a obnova vlastnických práv k půdě a k jinému zemědělskému majetku cestou restitucí, privatizace, dále restrukturalizace a nové rozmístění zemědělské výroby. Dlouhodobé cíle pak byly orientovány zejména na plán trvale udržitelného zemědělství v podmínkách postupné liberalizace světového agrárního trhu.
V dosavadním reformním období došlo v zemědělství ČR k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Zvýšil se podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů. Současně se změny projevují v pokračujícím poklesu významu družstev, která nyní obhospodařují asi 1/4 zemědělské půdy. V našem zemědělství dnes hospodaří právní subjekty vzniklé z transformace bývalých JZD - většinou jsou to družstva vlastníků, pak soukromí rolníci a státní statky přeměněné na akciové společnosti. Většinu půdy (47%) obhospodařují zemědělská družstva vlastníků."

Čistý text dosahuje cca 15 stran. Práce obsahuje tabulky a grafy.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z mnoha zdrojů, např.: www.geogr.muni.cz/download/reg-rozvoj/cr-portrety-kraju-cz.pdf; http://www.euroskop.cz/168/sekce/predvstupni-pomoc/; http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-zemedelsky-garancni-a-p; http://ec.europa.eu/agriculture/capexplained/assistance
/index_cs.htm.